Evropská směrnice totiž přikazuje, že takzvané odkanalizování musejí obce s více než dvaceti tisíci obyvatel vyřešit do konce příštího roku, ty menší pak o pět let později.

Podle informací ministerstva zemědělství na Kroměřížsku s prvním termínem potíže nebudou. Všechny obce nad dva tisíce obyvatel už totiž čističku vybudovanou mají.

Není to však tak jednoznačné, protože odkanalizování obcí řeší kromě ministerstva zemědělství také ministerstvo životního prostředí a obě strany mají v některých bodech odlišná pravidla.

„Zákonodárci pozapomněli lépe specifikovat místní části, kterých se to také týká. Obě ministerstva odlišně definují aglomerace, tedy pojem, co je, a co není součástí města,“ vysvětlil výrobně technický náměstek kroměřížské společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Petr Vedra.

Spousta místních částí měst odpadní vody stále vypouští do nejrůznějších rybníků či řek, podobně je to také s vesnicemi.

„Na Kroměřížsku je řada obcí, které odkanalizování zdaleka nemají vyřešené,“ upozornil Vedra.

Nejedna vesnice v regionu navíc čističku do určeného termínu 22. prosince 2015 pravděpodobně nedokončí. Spoustě z nich v tom brání finance, zažádat o dotaci třeba z evropských fondů totiž pro ně není procházka růžovým sadem.

„Není jasné, do kdy bude Evropská unie poskytovat dotace na výstavbu. Avšak jako hraniční termín se uvádí rok 2013, opět se to však liší podle velikosti obce,“ vysvětlil náměstek.

Místo stavby odvést odpad jinam

Dotace podle něj poskytuje také ministerstvo zemědělství, případně i jednotlivé kraje.

„Opět však mají v různých částech země různou metodiku a přístup. Investovat do staveb ČOV bez dotací je ale vzhledem k cenám naprosto nemožné, pokud chceme udržet ceny stočného na přijatelné úrovni,“ doplnil Vedra.

I proto podle něj VaK místo stavby lokálních čističek v obcích chtějí raději odvádět odpadní vody na už existující nebo ji případně vybudovat pro víc obcí dohromady. O obou těchto možnostech uvažuje například Nová Dědina.

„Odpadní vody buď povedeme na čističku v Otrokovicích, nebo společně s Bělovem a jižní částí Žlutav postavíme novou,“ plánuje starostka Nově Dědiny Marie Musilová.

Druhá možnost je však podle ní rozhodně lepší.

„Budeme tak totiž moct mluvit do ceny stočného. Ovšem nejdřív musíme my i Bělov změnit územní plán a vybudovat projekt, a jen to je otázka asi jednoho roku. Do toho evropského termínu bychom ale měli všechno stihnout,“ doplnila Musilová.

Obrovský zmatek

Nová Dědina má podle ní do roku 2012 od krajského úřadu povolení vypouštět odpadní vody, pak už však musí splašky končit na čističce. Právě taková povolení jsou však pro starosty také matoucí.

„V celém tom systému je obrovský zmatek, protože pokud vím, spousta obcí má povolení vypouštět odpadní vody i po tom evropském termínu. My ho máme od Povodí Moravy i od krajského úřadu do roku 2015,“ vysvětlil starosta Troubek - Zdislavic František Čech.

Zda budou mít převahu pravidla Evropské směrnice, nebo naopak povolení od kraje si však žádný starosta v regionu není docela jistý.

Proto se i Troubky - Zdislavice už pomalu chystají pustit do výstavby, a na žádné termíny raději nečekají ani obce severu mikroregionu Holešovsko.
Jejich projekt by měl přes dvě větve potrubí svést do čističky v Holešově odpadní vody téměř ze všech okolních vesnic od Prusinovic až po Třebětice.