Když v roce 2005 Omladina vznikala, její členové se museli rozhodnout, v jakém kroji se budou prezentovat.

„Martinice se nachází na rozmezí mezi Hanou a Valašskem, takže kroje už nebyly tak bohaté jako třeba v Olomouci. Navíc se z nich dochovalo jen velmi málo. Aby náš kroj co nejlépe odpovídal historické skutečnosti, měl správný střih a výšivky, navštívil jsem muzea v Brně a v Kroměříži a podle vystavených krojů tvořil ten náš,“ popisuje zakladatel a vedoucí Omladiny Drahoslav Bojňanský.

Volbou kroje činnost souboru zdaleka nekončí.

„Vždycky říkám: děvčata, musíte se v kroji nejenom pohybovat, ale i něco umět. Teprve pak můžete vystupovat,“ vysvětluje Drahoslav Bojňanský. Proto se stará o výběr a nácvik lidových písní a tanců pro dospělou Omladinu, která vystupuje na Hané i po celé republice.

Začínáme stále znova

Od roku 2016 je součástí sdružení také Omladinka, soubor pro děti a maminky s nejmladšími dětmi.

„Před čtrnácti lety jsme měli větší i menší děti. Jenže ty časem ztratily zájem, proto zůstali jen dospělí. Teď se snažíme přilákat nové děti, proto jsme Omladinku založili. Vystupují v ní především maminky s předškoláčky,“ vysvětluje Alena Brázdilová, která je vedoucí Omladinky.

Uchovat zájem dětí k folkloru není jednoduchý úkol. Musí totiž soupeřit s jinými kroužky, navíc je to časově náročný zájem i pro rodiče.

„Děti přijdou, tančí dva, maximálně tři roky, a pak zase odejdou. A tak začínáme stále znova,“ komentuje Drahoslav Bojňanský práci s dětmi. Navzdory časté obměně souboru se Alena Brázdilová nevzdává.

„Stále dokola děti učíme písničky a tance. Nacvičovat s nejmenšími dětmi je opravdu náročné, ale pak je radost se na ně dívat,“ popisuje Brázdilová.

Investovaného času do sdružení Brázdilová ani Bojňanský nelitují.

„Hloupých a špatných věcí za sebou člověk zanechá hodně. Tím spíš stojí za to zanechat za sebou něco dobrého,“ uzavírá Drahoslav Bojňanský.