Mnohdy stačí běžná životní peripetie, jakou je například rozchod. Důkazem tohoto tvrzení je Jitka Zdráhalová z Valašska, která bydlí v městském bytě. „Přibližně před rokem mě opustil přítel. Nebyli jsme sezdáni a prostě za sebou zavřel dveře a nechal mě i s malým dítětem samotnou,“ svěřila se. Už několik měsíců tak s nájmem doslova zápasí. „Plat mám jako prodavačka malý a rodiče daleko a v důchodu,“ posteskla si.

Nájem tak mnohdy doplácí i s několikamě­síčním zpožděním. Ze strany města je neustále bombardována upomínkami, navíc jí už dvakrát reálně hrozilo vystěhování. „Skutečně nevím, co bych si počala. Snažím se vyžít z toho mála, co mám. Ale je pro mě vnitřně velký boj rozhodnout, zda investovat do dítěte nebo do bytu,“ řekla Zdráhalová, která svou situaci přirovnává k Sophiině volbě. Momentálně se snaží doplácet zpětně dluhy za nájem tak, aby to její 7letý syn nikterak nepocítil.

Rozlišovat konkrétní případy je však obtížné. Města ve Zlínském kraji sice většinou volí nejprve osobní jednání s dlužníky, avšak jisté zohlednění u podobných případů jakým je zmíněná Jitka Zdráhalová, je spíše vzácné.

Města se dlužníkům nevyhnou

Krajské město Zlín eviduje u jednoho nájemníka dluh, ktakřka dva miliony korun. „K 6. říjnu 2010 je to částka 1 785 259,20 k­orun,“ odhalil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. Kromě dluhu na nájemném, úhradách za služby a nedoplatků vyúčtování však radnice vynakládá také nemalé sumy na vyklizení bytů či na soudy. „Jen za soudní řízení spojené s vymáháním pohledávky město vynaložilo skoro 133 tisíc korun,“ doplnil.

Postupy proti neplatičům mají podle něj několik stupňů. „Z důvodu neplacení nájemného je dlužníkovi podána výpověď z nájmu bytu. V průběhu tříměsíční výpovědní lhůty je mu nabídnuto přístřeší na jeden měsíc. Pokud byt po skončení této lhůty nevyklidí, je podána žaloba o vyklizení bytu k Okresnímu soudu ve Zlíně,“ naznačil Dvořák. Na základě pravomocného rozsudku je pak podle něj nájemník povinen se z bytu vystěhovat, vrátit jej vlastníkovi a přestěhovat se do nabídnutého přístřeší.

„Pokud se tak nestane, je podán návrh na nařízení exekuce, kdy je byt vyklizen za účasti exekutora,“ vysvětlil. V případě neuhrazení nájemného a služeb je dalším krokem žaloba – návrh na vydání platebního rozkazu. „Pokud dlužník nereaguje ani na platební rozkaz či rozsudek soudu, je podán soudnímu exekutorovi návrh na exekuci majetku,“ popsal postup.

Vsetínu dluží přes 10 milionů

I na Vsetínsku jsou lidé, kteří dluží městu za pronájem bytu či služeb. „Celková výše dluhu neplatičů vůči městu je v současné době 10,5 milionu korun na nájmu a službách. Největší dluh nájemníka dosahuje výše 240 tisíc korun,“ osvětlila mluvčí vsetínské radnice Marie Šidlová. Zároveň podotkla, že celková dlužná částka je už několik let zhruba stejná. „I když někteří dlužníci zaplatí, jiní zase přibudou,“ dodala.

Postupy proti podobným hříšníkům se nikterak neliší. „Město Vsetín se vždy nejprve snaží s dlužníkem domluvit. Pokud to nepomáhá, zašle mu výzvu o zaplacení. Dále problémy řešíme soudní cestou, kdy neplatičům hrozí například žaloba o zaplacení či žaloba o vyklizení,“ vysvětlila. Nejčastějším problémem je podle ní především neochota dlužníků spolupracovat či jejich neustálé odvolávání se.

Také na Kroměřížsku proti dlužníkům zkoušejí bojovat. „Ke konci roku 2010 bylo dlužné na nájemném z městských bytů celkem 1 milion 800 tisíc korun,“ konkretizoval mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna. V porovnání s minulými lety zaznamenali nárůst dlužné částky. „Ten ale může být v menší míře způsoben deregulací nájemného či finanční krizí, která už zřejmě naplno dolehla také na řadové obyvatele,“ mínil Zrna. Také kroměřížská radnice se snaží jít cestou individuálního vyjednávání s hříšníky. „Nejprve je věc řešena formou upomínek či sjednání splátkového kalendáře. Pokud ani to nepřiměje nájemníka k úhradě dlužné částky, následuje vymáhací proces soudní cestou,“ přiblížil. Soudy bohužel podle něj často městům příliš nepomáhají. „V současnosti evidujeme kolem dvaceti žalob na vyklizení bytu. Jednání se ale často vlečou a na rozhodnutí soudů se čeká i roky,“ mrzelo Zrnu.

V Uherském Brodu na Uherskohradišťsku je situace obdobná. „Dlouhé roky už se soudíme s jednou rodinou, která má dluh na nájemném přesahující 78 tisíc korun. Neustále se totiž odvolávají a soudní spor se tak vleče,“ uvedl vedoucí uherskobrodského odboru správy majetku Ivo Štěpánek s tím, že tato rodina i přes to stále bydlí. Celková suma, kterou městu nájemníci dluží, pak dosahuje zhruba 900 tisíc korun. „U řady lidí to je nájem za jeden až dva měsíce,“ podotkl Štěpánek.