Opačný názor mají členové zemědělského svazu a agrární komory. Ti se pro změnu obávají toho, že by novela poškodila zemědělské podniky.
O nutnosti existence transformačního zákona z roku 1992 nikdo nepochyboval. Ustanovení totiž umožnilo restituentům zažádat si v průběhu sedmi let o vrácení majetku. Uplatňování zákona v praxi se však ukázalo jako nedokonalé, proto i ministerstvo zemědělství začalo pracovat na jeho novele.

„Naším cílem je definitivně uzavřít minulost. Dokončit restituční procesy, spravedlivě naplnit transformační zákon a zákon o půdě. Pokoušet se o to po patnácti letech po schválení restitučních zákonů je ale velmi obtížné. Na základě zákona z roku 1992 vznikly v souvislosti s transformací zemědělských družstev nároky na vypořádání majetkových podílů.

Tyto nároky měly být vypořádány v zákonem stanovených lhůtách; do dnešního dne však podstatná část těchto nároků vypořádána nebyla. To odůvodňuje nutnost přijetí navrhovaného zákona, který obsahuje nová pravidla pro vypořádání majetkových podílů, která jsou efektivní a vynutitelná,“ soudí Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva zemědělství.

Podle předsedy okresní agrární komory Jana Haška může ale připravovaná novela poškodit současné zemědělské podniky. „A to nejen družstva, ale i majetek členů, kteří ho v nich mají vložený. Novela totiž umožňuje uplatnit nároky proti nově vzniklým společnostem, do kterých byl majetek řádně vložen,“ domnívá se Hašek.

Jiného názoru jsou soukromí zemědělci, podle kterých je změna transformačního zákona nezbytná. „Je třeba definitivně ukončit nerovné podmínky mezi zemědělci, kteří se vyrovnali s vlastníky majetkových podílů a těmi, kteří zdarma užívají majetek, který jim nepatří,“ tvrdí místopředseda kroměřížské Asociace soukromých zemědělců Jan Váňa.
Novela je zatím ve fázi přípravného řízení. Na její schválení či případné neschválení v parlamentu si budou muset zemědělci ještě nějaký čas počkat.