Budete kandidovat za rok v příštích komunálních volbách?
Od minulého roku mám sice důchodový věk, ale zároveň mi leží na stole mnoho nedokončených, rozdělaných věcí. Takže bych je, hlavně ty hodně náročné, rád dodělal a nechal svému nástupci čistý stůl, jak se říká. Uvidíme, zda mi lidé dají důvěru. Myslím, že jsem si s nimi za ta léta sedl, jsou výsledky a lidé to vidí.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Vždy to řadím ke škole. Úspěch je, že provozujeme v obci školu. Měli jsme dříve základku od prvňáčků po čtvrtou třídu, nyní už máme i pátý stupeň základní školy. Jsem rád, že se nám už před lety podařil zlepšit přístup ke škole po novém chodníku. Nebyla to ani tak velká, jako spíš důležitá investice. Co se týče samotné budovy školy – její rekonstrukce a nějaké infrastruktury – v té práci stále pokračujeme. Pro letošní rok plánujeme projekt, který znovu zvýší bezpečnost dětí.

A co máte v plánu do budoucna?
Infrastruktura, chodníky, čistička odpadních vod ve Lhotce, různé rekonstrukce obecního majetku a zlepšení služeb pro naše obyvatele. Rádi bychom postavili nějaký dům služeb nebo komunitní dům, který by všechny služby zastřešil. Vedeme jednání o možném pronájmu Sokolovny tak, aby se v ní opět mohlo otevřít pohostinství, které tam je.

Které období pro vás bylo tím nejtěžším?
Nejtěžší období pro starostu je vždy po nástupu do funkce. Musíte se vše naučit. A to trvá regulérně celé čtyři roky, i když je starosta obklopen správnými a schopnými lidmi. To se poštěstilo i mně. Zdědil jsem ale i dluhy obce. Nebylo to z důvodu neuváženého jednání, ale i tak nás to limitovalo ve velkých investicích. Půjčka se tehdy brala na vodu a ta je prioritou. Pak už se to zlepšilo. Zbavili jsme se dluhů, naučil jsem se v tom chodit a podařilo se také postupně získávat dotace na opravu školy, venkovního sportoviště, chodníků a podobně.