VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejhorší je kreslit se svědky "normální" nos

Kroměříž -Tvar očí, rtů a celého obličeje pachatelů dokáže namalovat Vladimír Chlubný z Kroměříže.

22.12.2010
SDÍLEJ:

Vladimír Chlubný se u kroměřížské policie zabývá informační kriminalitou.Foto: DENÍK / Jana Rohanová

V rámci jeho povolání policisty, zařazeného na Územním odboru Kroměříž Policie České republiky, se mimo jiné také zabývá sestavováním portrétů pachatelů známé jako identikity, které pomáhají k jejich dopadení a odkrývání trestné činnosti.

„Hlavní práce je ale na poškozeném, který sedí vedle mě. Ten vlastně obrázek mým prostřednictvím sestavuje,“ objasnil skromně hned na začátku jednapadesátiletý muž, který u policie pracuje téměř devět let. „Moje zaměření je především informační kriminalita. Sestavováním identikitů se zabývám bezmála dva roky,“ odhadl Chlubný, který vystudoval VUT v Brně.

Mezi jeho záliby patří především příroda. Na otázku, zda má při svém povolání ještě chuť dívat se na detektivky, odpověděl, že sledování objasnění případu bez toho, aby nad ním musel sám uvažovat, je příjemným odpočinkem.

„Většinou sleduji nějaké jiné disciplíny, než mám u policie na starosti já. Některé scény bývají velice úsměvné a daly by se zařadit do říše fantazie. Kriminalisté v nich totiž dokážou za pomoci dokonalé techniky například z malé a nekvalitní fotografie vytáhnout detail a z něj přečíst například číslo,“ popsal s lehkou ironií v hlase Chlubný. Scény, kde se pořizuje identikit, jsou podle něj ale celkem reálné.

„Princip je totiž všude stejný,“ objasnil a dodal, že on osobně velice obdivuje policejní kreslíře, kteří podobizny kreslili v dobách, kdy ještě nebyla k dispozici vyspělá technika. „Museli si vystačit s měkkou tužkou a gumou,“ shrnul policista a podotkl, že dnes by se takoví lidé asi velice špatně sháněli. Museli to být totiž skuteční malířští mistři.

Vladimír Chlubný má nyní k dispozici propracovaný počítačový program.„Sestavování portrétů se účastní jak přímo poškození, tak třeba svědci. Ke každé skupině se musí přistupovat trochu jinak. Svědek většinou nemá tak sugestivní zážitek jako oběť, a proto se s ním často portrét kreslí co nejdříve,“ vysvětlil policista. Tvář si pamatujeme díky takzvané fotografické paměti. Někdo si zapamatuje obraz lépe někdo hůře. Čím víc dalších tváří ale člověk uvidí, tím víc je možné, že se podoby začnou překrývat.

„U poškozených to bývá naopak. V mnoha případech jsou bohužel vystaveni stresu, a tak s nimi sestavujeme identikit třeba za dva nebo za tři dny,“ objasnil Chlubný. Když se totiž uklidní, lépe si podle něj vybaví tvář a detaily. Pro policii je ale samozřejmě důležité, aby předpokládaná podobizna pachatele byla k dispozici co nejdříve.

„Velice důležité, ale také náročné je vybrat ten správný okamžik,“ zdůraznil Chlubný s tím, že zásadní pro slibný výsledek je také správná atmosféra.

„Například seniory tedy nezveme na policii, ale identikit, pokud to okolnosti dovolí, s nimi skládáme u nich doma, v prostředí, které dobře znají a cítí se v něm dobře. Důležité je také člověka rozmluvit. Podobiznu totiž sestavuje on sám, já mu nabízím možnosti a pomáhám upravit – třeba dokreslením, výslednou podobu. Když však nereaguje, je to špatné,“ řekl policista. Ke každému člověku tedy podle něj vede jiná cesta.

„Někdy se také může stát, že například poškozený má jasnou představu o podobě pachatele, ale nedokáže se vyjádřit. Přitom ale není potřeba používat žádné odborné termíny,“ nastínil Chlubný a dodal, že jindy se naopak setkal s charakteristikou, pod kterou sám nevěděl, co si představit. „Jeden člověk mě překvapil, když popsal, že pachatel měl špidlatý nos. Co si pod tím představíte?“ krčil rameny policista. Tvoření obličeje je ale prý občas zábavou. „Není to žádné zlehčování, ale občas to člověku pomůže se uvolnit,“ objasnil.

Velice složité podle něj je, když lidé popisují části obličeje jako normální. „Je potom náročné najít například ten správně normální nos,“ smál se policista a nabídl mi, abych si pozici poškozeného sama vyzkoušela.Se smíšenými pocity jsem souhlasila a za „pachatele“ si vybrala redakčního kolegu.

Nejprve jsme si vyjasnili tvar obličeje. Ačkoli jsem okamžitě nabyla dojmu, že ve spoustě typů a tvarů si určitě nemůžu vybrat, za chvíli jsme narazili na ten správný, a obličej s odpovídající bradou byl na světě. Dále jsme tvořili vlasy, které sice nejprve vypadaly všelijak, ale nakonec jim malíř přidal šedivý odstín, který jsem požadovala. „Pachatel“ dostal i uši, a jak jsem se dozvěděla, na ty si lidé dokážou vzpomenout nejhůř. Pak přišly na řadu rty a nos, který má kolega celkem dobře zapamatovatelný. Do této chvíle mi tedy sestavování identikitu přišlo jako hračka. Když jsem však měla popsat oči, poprvé jsem vážněji znejistěla.

„Přišel čas na přestávku,“ zavelel tedy Chlubný a vysvětlil mi, že po nějaké chvíli začne být člověk, který popisuje obličej, se svým výtvorem jakoby spokojený, přestane se soustředit na pachatele a potřebuje si dát pauzu. Měl pravdu. Během ní jsem si totiž vzpomněla na zvláštní znamení, kterým je třeba drobná bradavice na nose kolegy, a po přestávce mi byl i tvar očí hned jasnější.

Nakonec jsme kolegovi přidali vousy, pár vrásek, vaky pod očima a několik let. Během těchto dodělávek, kdy policista stínoval části obličeje, jsem poznala, že nezapře svůj umělecký talent. Nakonec jsem odhadla, že se výsledek podobá originálu asi z osmdesáti procent, s čímž souhlasil i policista.

„Pokud se sestavovaný portrét zdaří, může být dobrým podkladem pro pátrání po pachateli, ale je třeba vidět především následující odvedenou práci dalších policistů“ upozornil skromně Vladimír Chlubný.Snad i identikit napomohl nedávno k dopadení muže, který v polovině června obtěžoval dívky na Kroměřížsku.

Pachatel tehdy zastavil dívku na ulici Moravská v Kroměříži, ale v momentě, kdy začala křičet, utekl. V Holešově vytlačil nezletilou dívku ke stěně uvnitř bytovky na Novosadech a nutil ji k různým sexuálním praktikám. I přitom byl vyrušen. Nakonec muž vyhrožoval s nožem u krku jednatřicetileté ženě v Bystřici pod Hostýnem. Ta se také zachránila křikem.

Autor: Jana Rohanová

22.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Diecézní charitě Litoměřice proběhlo pečetění kasiček pro tříkrálovou sbírku.

I Kroměříž už zná výtěžek Tříkrálové sbírky: o 122 tisíc víc než vloni

Na plné obrátky pracuje i před druhým kolem prezidentské volby lidová tvořivost: takto například neznámý vtipálek „vylepšil“ billboard obhajující hlavy státu Miloše Zemana v Kojetínské ulici naproti čerpací stanice Robin Oil v Kroměříži.

Zlomyslný vtipálek upravil v Kroměříži prezidentský billboard

Nepropásněte! Fotoalba sportovců v pondělním vydání Kroměřížského deníku

Nenechte si ujít pondělní tištěné vydání Kroměřížského deníku! Najdete v něm 9. díl jedinečného projektu Deník nám fandí.

Kandidát na prezidenta si odvezl ze Slovácka několik lahví slivovice

ANKETA / VIDEO / Bouřlivým potleskem přivítali v sobotu krátce po poledni obyvatelé Tupes kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše. Před tamní firmou ALUCAST se jich sešlo několik desítek. Z davu bylo slyšet slova podpory.

Dvacáté páté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

FOTOGALERIE / Prsten za 15 tisíc korun od zlatnického mistra Zbyňka Zimčíka z ateliéru Filip v Uherském Hradišti a dva krásné romantické pobyty v hotelech Starý zámek Napajedla a Spa hotel Lanterna. Právě o tyto atraktivní ceny se hraje v dalším ročníku oblíbené soutěže Svatební pár Deníku.

Husa bez provázku a výcvik lavinových psů: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 18. a 19. ledna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>