Jenže v šestém měsíci těhotenství se stalo něco, co zásadně ovlivnilo život nejn jí, ale i celé její rodině. Její sestra, žijící tou dobou v Anglii, měla tragickou autonehodu. Na místě zemřel manžel Simon, dvouletá Amálka pak za tři dny v nemocnici a Blančina sestra o týden později.

Tím však celé trápení zdaleka neskončilo, vlastně právě naopak.

„Byla jsem tehdy v šestém měsíci těhotenství a krátce po té nehodě jsem byla hospitalizována v nemocnici. Miminko vůbec nerostlo a nešly mu přes placentu téměř žádné živiny, proto se lékaři rozhodli těhotenství ukončit a pokusit se ho zachránit v inkubátoru," vzpomíná Blanka.

Matýsek se nakonec narodil s porodní váhou 1350 gramů a délkou 39 centimetrů. Od prvního dne to ale byl velký bojovník. Potvrdila se u něj drobná vada srdce, lehce postižená levá mozková komora a hypospadie, což je vrozený rozštěp močové trubice.

V pouhém měsíci života tak musel chlapeček podstoupit operaci srdce, která naštěstí dopadla dobře, za půl roku pak ještě jednu menší.

„Následovalo několik pobytů v nemocnici, různé infekce, operace varlátek, nožiček a další. V roce života se mu rozjela epilepsie, která velmi ovlivnila jeho psychomototrický vývoj a místo aby se Matýsek posouval kupředu, tak se spíš vracel zpět," vzpomíná maminka.

Kroměřížský deník její příběh zaujal pro urputnost, s jakou se rve s nepříznivým osudem: může být totiž vzorem jiným, častokrát mnohem odevzdanějším lidem. Její Matýsek má dnes šest let, nechodí, nesedí, nemluví, jezdí na vozíčku a je plně závislý na pomoci rodiny a přátel.

„Je to ale takové naše sluníčko. Je větší optimista, než my všichni dohromady. Pořád se usmívá, mává každému člověku na potkání a myslím, že je to opravdu šťastné dítě. Všímá si jen toho, co je dobré," říká Blanka.

Malý Matýsek se prý usmívá se dokonce i na doktory, kteří jinak v jeho životě nehrají vždy zrovna příjemnou roli. „Pro mě jako matku je to ale náročné fyzicky i psychicky," přiznává Blanka Nováková.

Aby všechno nějak zvládla, odešla z práce, chtě nechtě je takříkajíc na vedlejší koleji celou dobu také starší syn. Aby toho nebylo málo, když už byl Matýsek z nejhoršího venku, začala mít zdravotní potíže i ona sama.

„Je to přesně rok, co se u mě objevil velmi agresivní nádor na prsu, který se rychle rozšířil a způsobil metastázy v lymfatických uzlinách," líčí žena.

Podstoupila náročnou operaci a má za sebou rok léčby, zatím s výbornými výsledky.

„Podle lékařů však musím odpočívat a devadesát procent své energie věnovat svému uzdravení. Měla bych podle nich co nejméně používat levou ruku, aby nenatékala, to však s postiženým dítětem jde dost těžce," zoufá si maminka.

Rozhodně prý necítí žádný vztek ani lítost. Řídí se heslem, že člověk dostane naloženo jen tolik, kolik unese a tak se snaží a bojuje.

„Je asi načase potlačit svoji hrdost a přiznat, že ani já nejsem nesmrtelná, ani já nemusím všechno zvládat sama a tak nejspíš nastal čas naučit se říkat o pomoc," míní.

Pomoci Matýskovi může kdokoliv, například sběrem víček od PET lahví. Ty mohou lidé nosit do kroměřížské pivnice Viola na Moravské ulici, kde pracuje Blančina kamarádka. Za kilogram víček rodina dostane 6,50 korun. Lidé samozřejmě také mohou Matýskovi a jeho mamince pomoci přímou cestou finančně a to na účet číslo 670100–2209292074/6210. Další možností je také darování rehabilitačních pomůcek například po obdobně nemocném dítěti, které už z nich vyrostlo.

Získané prostředky rodina využije na fyzioterapie, na které Blanka s Matýskem chodí čtyřikrát týdně, jedna hodina přitom stojí 550 korun a měsíčně tedy přijdou na téměř devět tisíc korun.

Na léto by také ráda maminka Matýskovi koupila speciální kolo, aby posiloval nožky, případně další pomůcky, osmdesát korun na hodinu berou také asistenti, kteří umožňují Blance si chvilku odpočinout a bojovat s následky vlastní nemoci. jejich služby využívá tak často, jak je to jen finančně možné.

Případní dárci se mohou samozřejmě obrátit také na redakci Kroměřížského deníku, která maminku malého Matýska kontaktuje a vše jí v pořádku předá.