Podle záměru vlády by měl v budoucnu tento příspěvek nahradit zaměstnanecký paušál v jednotné výši tři tisíce korun ročně.

Byť se de facto nejedná přímo o zrušení populárních stravenek, lidem se ani tak návrh nikterak nelíbí.

„Není to krok správným směrem. Stravenky sice zvýhodňují některé občany, ale určitě bych je ponechala,“ míní například Květoslava Holubová, účetní Vegetariánské jídelny v Kroměříži.

Opatření bude mít podle ní negativní dopad na tržby i celkovou ekonomiku restaurací, protože více než polovina zákazníků platí právě stravenkami. „Může nám to způsobit velmi vážné problémy. Někteří zaměstnanci k nám denně chodili na oběd za stravenku v hodnotě šedesát korun, nyní chodí jen občas a platí dvěma stravenkami v hodnotě třicet korun za kus,“ zdůrazňuje Holubová.

Očekává tedy pokles tržeb minimálně o třetinu. „To by mohlo vést až k propouštění nebo i uzavření celé provozovny,“ podotkla. Podle současného návrhu si každý bude moci odečítat tři tisíce korun jako slevu na dani a to bez ohledu na to, zda a v jaké výši dosud užíval zvýhodnění stravenek.

"Paušál lidé utratí za něco jiného, ne za obědy"

Paušál tedy budou moci využít také lidé, kteří do zaměstnání chodí pěšky, stravují se výhradně doma a podobně. „To pro nás není řešením. Pokud si někdo spočítá, že měsíčně dostane zaměstnanec příspěvek ve výši čtyřicet pět procent z hodnoty stravenky, například ze stravenky v hodnotě šedesáti korun je to dvacet sedm korun na den. A to máme přes dvě stě padesát pracovních dnů,“ upozornila účetní kroměřížské Vegetariánské jídelny.

Účetní kroměřížské jídelny si myslí, že je paušál nízký a jakmile lidé dostanou peníze a ne stravenky, utratí je za něco jiného a ne za obědy. „Jistě ne všichni, ale určitě většina,“ je přesvědčena.

Ani zaměstnanci zdounecké restaurace Ve Dvoře se z chystané změny neradují. „Můj názor je jednoznačný, nelíbí se mi to,“ prohlašuje tamní vedoucí Roman Müller.

Podle něj by stačilo, kdyby ve vládě nekradli a nemusely by se pak vytahovat další peníze z kapes daňových poplatníků. „Na tržby bude dopad značný. Konkrétně v naší provozovně je procento strávníků z dělnických profesí, kteří si patrně bez stravenky menu za šedesát pět ze svého nekoupí,“ zdůraznil Müller.

Ke snížení počtu zaměstnanců podle něj dojde tak či tak, kupní síla se totiž stále snižuje a náklady stále jen rostou. „Vyloučit ale nelze ani to, že po osmnácti letech podnikání, bez jediného dne dovolené, nakonec rozšíříme řady uchazečů na úřadu práce,“ podotkl Müller.

"Já se na to těším"

Kupodivu jiný názor mají ale na vládní návrh v restauraci Atrium ve Zdounkách. „Já se na tuto změnu těším,“ konstatoval trochu nečekaně tamní vedoucí Miroslav Huťka. Myslí si totiž, že půjde o změnu k lepšímu, pokud se nezruší i jiné výhody závodního stravování.

„Ročně zaplatím stravenkářům pětašedesát tisíc korun. Firmy mi platí podle cen stravenek, a proto nemůžeme upravovat ceny jídel. Takto mi budou platit penězi, což bude pro nás výhodnější. Na druhou stranu zatím nedokážu říct, co se stane s tržbami v restauraci a jestli bude pořád stejně zákazníků,“ poznamenal Huťka.

Co se týče zákazníků, ti pochopitelně na stravenky nedají dopustit. „Při výběru zaměstnání jsem se zajímal o to, jaké benefity firmy nabízejí. V mém rozhodnutí hrály stravenky důležitou roli,“ říká třeba Jakub Královič, zaměstnanec společnosti Eurest.

„Když už pro mě nebudou stravenky výhodné tak jako dříve, budu prostě chodit místo do restaurace do obchodu pro studené jídlo,“ míní. Vyšší částky prý platit nehodlá. „Vím, že to nebude zrovna zdravé a myslím, že se u mnoha lidí zhorší stravovací návyky. Ale počítám s tím, že je to krok, který v konečném důsledku zatíží všechny: stát, firmy i nás zaměstnance,“ uzavřel Královič.

JANA KLOUDOVÁ