Milan Vávra z Kroměříže obnoví v Olšině u Skržic i část mlýnského náhonu. Náklady činí více než 16 milionů

„Začal jsem kolem stavby rybníku běhat před šesti lety. Nebylo to jednoduché. Získával jsem informace přes ochránce přírody, bylo třeba také zajistit nezbytná povolení a připravit projekt, v neposlední řadě mě čekalo vykoupení pozemků,“ připomněl Vávra vše, co zahájení stavby předcházelo.

Od plánování k prvním pracím přešli dělníci ze zhotovitelské firmy už na podzim.„Musejí se přizpůsobovat počasí. Když je bláto, nemohou stroje vyjíždět na cestu,“ poznamenal Vávra.

V těchto dnech těžká technika pracuje na odvážení hlíny. „Podle rozhodnutí Zlínského kraje je část navážena na okolní pozemky, které tak budou zvednuty. Několik tisíc kubíků zeminy končí v Nětčicích na skládce, která je rekultivována. Část se také vozila na bývalou skládku za Zdounkami,“ informoval Vávra.

Rybník vznikne na rozloze necelých tří hektarů, přičemž část budou tvořit mokřady. Obnovena má být i část náhonu, který však už nebude napojen na přilehlý mlýn. Termín dokončení je stanovený na konec října letošního roku. Celkové uznatelné náklady činí více než šestnáct milionů korun, necelých třináct milionů bude uhrazeno z evropských peněz, více než dva miliony pak ze Státního fondu životního prostředí.

Samotná stavba rybníku není až takovou zvláštností jako to, že se do nákladného projektu nepustila obec či právnická osoba, ale jeden jediný člověk: Milan Vávra do vzniku vodního díla investuje ze svého více než 1,6 milionu korun.„Rybník jsem vždycky chtěl, takže si tím splním své přání. A co z toho budu mít? Dobrý pocit, že jsem něco udělal pro sebe i další lidi, třeba z mé generace. Mnozí si šetří celý život třeba na luxusní drahé auto, já jsem si spořil na rybník,“ tvrdí s úsměvem Vávra.

Rybník navíc přesně v místě, kde nyní vzniká, už v minulosti byl. Svým způsobem se tak vrací do své původní lokality.Josef Škrabal, starosta Soběsuk, pod které místní část Olšina úředně spadá, proti stavbě nic nenamítá. „Pokud se podařilo získat dotace a peníze na realizaci jsou, tak proč ne?“ krčí v klidu rameny.

Také zemědělci vítají, když se obec či jiná instituce rozhodne v neustále podmáčené lokalitě vybudovat nějaké vodní dílo.„Je to určitě lepší, než kdybychom měli úrodu sklízet třeba jen jednou za dva roky. To je alespoň můj osobní názor,“ konstatoval pro Deník například ředitel Agrární komory Kroměříž Milan Hebnar.