První uhynulá zvířata, u kterých se nákaza afrického moru prasat potvrdila, byla na Zlínsku nalezena loni v létě. Téměř okamžitě pak vešla v platnost mimořádná veterinární opatření. Ta se týkala právě zlínského regionu, jelikož se však některá místa nálezu nacházela jen 20 kilometrů od kroměřížských chovatelů, také oni podmínky chovu zpřísnili. „Opatření se týká zamezení přístupu cizích osob i vozidel a instalace desinfekčních van a rohoží, což je nadstandard oproti tomu, co je běžné,“ vyjmenoval tehdy Miroslav Janeček z Farmy Pornice.

V polovině letních prázdnin pak začali v zamořené červené zóně na Zlínsku stavět ohradníky, které měly zabránit migraci prasat a tím i dalšímu šíření nákazy. Na začátku ledna však bylo jasné, že tato metoda selhala: prasata nakažená africkým morem byla nalezena vně ohradníků. Z celkového počtu 201 uhynulých prasat, u kterých se nákaza prokázala, byla desítka nalezena mimo oblast ohraničenou ohradníky.

Zámecké kluziště může dělat každý den radost jen díky pečlivé údržbě. Denně tam spotřebují desítky litrů teplé vody, zahlazují díry po hokejistech nebo odhazují sníh.
Aby si zámecké kluziště užili i hokejisté, je nutná pečlivá údržba

Pro SVS to však nebylo velké překvapení. „K rozšíření nákazy došlo tak, že skupina prasat zřejmě překročila pachové ohradníky. Ty mohou výrazně omezit pohyb prasat z dané oblasti, ale není to stoprocentní zábrana, na což jsme opakovaně upozorňovali,“ vyjádřil se její mluvčí Petr Majer. Neprostupné zábrany by se podle něj dalo dosáhnout pouze úplným ohrazením celé oblasti pevným plotem. „To však bylo z řady důvodů neuskutečnitelné. Ač jsme si tento fakt nepřáli, počítali jsme s tím, že k pohybu mimo ohradníky může dojít,“ dodal.

Minimálně pro obyvatele Kroměřížska může být však pozitivní fakt, že v rámci regionu se nákaza dosud nepotvrdila: mezi 2161 odlovenými prasaty nebylo ani jediné nakažené.

Zdejší chovatelé jsou přesto stále na pozoru. „Ještě zpřísňovat podmínky chovu? Nezpřísňujeme, protože už nemáme co. Lidé se před vstupem do provozu převlékají, máme tu oplocení a u vstupu desinfekční vany,“ vyjmenoval majitel zahnašovického chovu Doubrava s. r. o. Josef Luža.

Ilustrační foto
Na hon si myslivec vyrazil opilý. Dostal pokutu

S rizikem rozšíření nákazy na území Kroměřížska prý stále počítá. Šokující pro něj byla samotná zpráva o zavlečení nákazy do Česka. „Na různých školeních nám před pár lety tvrdili, že se nás to netýká, že je to problém východní a jižní Asie. A ono se to najednou tak šíří – do Polska i k nám. Je to velmi nepříjemné překvapení, doufám, že si s tím úřady poradí,“ svěřil se.

Redukce populace divokých prasat podle SVS není jediným faktorem při snaze o vymýcení nákazy. „Důležité je zejména včasné odklízení uhynulých kusů, důsledný monitoring nákazy jak u uhynulých, tak ulovených prasat v oblasti. Zásadní je také dodržování podmínek biologické bezpečnosti v chovech i omezení vyplývajících z vydaných mimořádných veterinárních opatření,“ vyjmenoval její mluvčí Petr Majer.

Otázkou však zůstává, jak se nákaza do Česka dostala. Při jejím vypuknutí SVS pracovala i s teorií, že svou roli mohly sehrát i dovážené potraviny. „Jak byla nákaza do ČR zavlečena, stále nevíme a obáváme se, že není příliš velká naděje, že to zjistíme. Platí to, co jsme uvedli opakovaně, a sice, že je tam jednoznačný vliv lidského faktoru,“ uzavřel.