Momentálně je situace díky sezonním pracem trochu lepší, ale dlouhodobě se nezaměstanost v regionu pohybuje kolem devíti procent. Starostové však nemají přesný přehled: stěžují si to, že jim úřad práce přestal poskytovat informace.

„Bohužel nevíme, jak to u nás aktuálně vypadá statisticky. Zlínský kraj nám pošle jenom souhrnnou tabulku, ale bližší údaje o obcích se tam nedozvíme," krčí rameny třeba starostka Vítonic na Bystřicku Ladislava Hradilíková.

Diskutovala o tom i se starosty dalších obcí, protože by je zajímalo, jak to u nich vypadá. Pro nezaměstnané v obci zatím společně s úřadem práce připravují aspoň nabídku sezonních prací.

„V létě bereme i brigádníky z řad studentů, většinou tak pět lidí, kterým nabídneme činnosti spojené s údržbou veřejného prostoru, zeleně," říká starostka. Na větší míře nezaměstnanosti se podle ní odráží hlavně zánik velkých firem ve spádových oblastech.

„Většina lidí byla zaměstnána v zemědělském družstvu anebo v Tonetovce, Šohaji, Kovoně, ale tyhle podniky buď zanikly, nebo snížily své počty. Někteří obyvatelé tak začali dojíždět třeba až do Hranic nebo Přerova," dodala Hradilíková.

Podobná situace je i ve Chvalčově. „Nezaměstnanost pociťujeme, jestli je ale větší, nebo menší, momentálně nevíme, protože už delší dobu nedostáváme žádné statistiky," zlobí se tamní starosta Antonín Stodůlka.

I jeho obec přes léto nabídne práci místním lidem. „Zaměstnáme zhruba tři pracovníky které bereme z evidence úřadu práce. Jedná se o péči o městskou zeleň," dodává starosta. Snaží se také podpořit místní živnostníky a firmy.
„Pokud děláme opravy nebo stavební činnost na obecním majetku, snažíme se tam kde to jde, najímat místní podnikatele nebo firmy které zaměstnávají naše občany," vysvětlil Stodůlka.

Podle něj je jednou z hlavních příčin hospodářský útlum. Největší hráči na Bystřicku omezují výrobu, firmy nemají zakázky a propouštějí zaměstnance, což se podle něj odráží na nezaměstnanosti celého regionu.

Podle údajů úřadu práce má nejvyšší podíl na nezaměstnanosti v regionu oblast města Kroměříže a okolí (9 %), následuje pak Bystřice pod Hostýnem a okolí (těsně pod 9 %) a nejlépe je na tom oblast Holešova a okolí, kde činí podíl nezaměstnaných lidí 7,6 %.

Například v Roštíně je ale situace špatná dlouhodobě. „Příležitostí tady není tolik. Spádová oblast je Kroměříž, Koryčansko. Přitom Koryna na tom není dobře a v Kroměříži jsou na tom ty velké firmy taky jinak než před deseti lety," uvažuje roštínský starosta Radovan Man.

V obci bylo podle něj tradičně zaměstnáno nejvíc lidí v zemědělství. „To se ale v posledních letech dost proměnilo, už není farma v každé obci. Stroje nahrazují práci lidí, jeden traktorista tak obhospodaří stovky hektarů," poznamenal starosta. Přes léto se sice dá najít práce například v lese, ale není to dlouhodobá perspektiva.

Podle mluvčí Úřadu práce Miriam Majdyšové je i na Kroměřížsku nabídka na zaměstnání v několika oborech.
„Nejvíce jsou poptáváni pracovníci na pozice obchodních zástupců, pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur a řidiči," konstatovala mluvčí. Statistické informace, které obce poptávají, ale podle ní úřad neeviduje.

„Zpracováváme nezaměstnanost v jednotlivých celcích, mikroregionech Holešovsko, Kroměřížsko, Bystřicko. Obdobné údaje za nižší územní celky nemáme k dispozici," konstatovala Majdyšová.