Velkokapacitní zásobníky plní zpravidla pestrou směsí krmení, které je potravou pro několik druhů lesní zvěře.
„Lány jsou z drtivé většiny už sklizené. Během krátké doby je zemědělci proměnili v holou zem. Proto se zvěř musí přikrmovat od okamžiku, kdy je sklizena úroda, což potrvá až do jara,“ vysvětlil jednatel Okresního mysliveckého svazu Kroměříž Jan Buksa hlavní důvod, proč myslivci nyní přikrmují.

„Zvěř si musí zajistit tukové zásoby. Přes zimu z nich pak čerpá,“ podotkl Buksa.
Krmení nimrodi umisťují do velkokapacitních zásobníků. „Asi patnáctimetrákové zařízení je plněno tak, aby zajišťovalo krmení až čtyřem druhům zvěře. Ty si z něj potravu berou sami,“ informoval František Durďák za myslivce z Hostýnských vrchů.

Zásoby na zimu vytvářejí nimrodi ve spolupráci se zemědělskými podniky. „Snažíme se od nich zakoupit krmivo pro zvěř. Nějaké zásoby si také myslivci vypěstují na svých polích,“ podotkl Buksa.

Pravidelný přísun přiměřeného množství potravy zajišťují v těchto dnech například také bažantům.
„Těm je nutno doplňovat jadrná krmiva a obilní odpady do zásypů, ve kterých je předkládaná strava chráněna před zaplísněním,“ informoval Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty s tím, že pokud tato zvěř nenajde ve svém okolí dostatek krmiva, vydává se ji hledat jinam.
„To není pro myslivce dobré. Dochází tím k jejich rozprchávání do volné krajiny, kde jsou ohroženi,“ uzavřel Šilha.