„Jen od začátku roku v regionu jelo sedm set dvacet jedna lidí bez zádržného systému. To neznamená jen připásání řidiče, ale i spolujezdců, případně nepoužití dětské sedačky,“ vyjmenoval vedoucí kroměřížské dopravní policie Milan Kalina.

Pokuty dostávají i spolujezdci

Nejčastěji na pásy podle něj nemyslí pasažéři, kteří sedí vzadu. Také ty stojí nedodržování pravidel peníze. „Samozřejmě spolujezdcům žádné body udělovat nemůžeme, i když vlastní řidičský průkaz. Zato ale mohou dostat až dvoutisícovou pokutu,“ upozorňuje Kalina.

Další početná skupina řidičů podle něj od začátku roku zase šlápla na plyn víc, než jim povoluje zákon.

„Motoristů, kteří překročili rychlost v obci, bylo už šest set padesát. A rozhodně nešlo jen o pár kilometrů v hodině,“ vysvětlil vedoucí. Zajímavé je, že mimo vesnice a města řidiči rychlost příliš nepřekračují, takových bylo v poslední době jen třináct.

Další prohřešky jsou podle Kaliny nerozsvícená světla nebo telefonování za jízdy bez použití handsfree soupravy. Takových hazardérů bylo letos na Kroměřížsku už téměř sedm desítek a všichni si za to na své konto připsali tři body.

Ovšem ani řádné připoutání, rozsvícení světel a jízda bez telefonu nejsou motoristům nic platné, pokud před jízdou popíjejí alkohol.

„V drtivé většině případů je řidičský průkaz zabavený skutečně kvůli alkoholu. Když policisté u řidiče promile zjistí, okamžitě mu řidičák vezmou. Průkaz posíláme příslušnému úřadu a ten s řidičem zahájí správní řízení,“ popsal mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

Šoféři raději kupují alkoholové testery

Hříšník pak může být potrestán až patnáctitisícovou pokutou a za volant si nesedne v krajním případě až dva roky.

„Po uplynutí poloviny trestu může potrestaný šofér požádat o předběžné vrácení řidičského oprávnění a většina z nich této možnosti také využívá. Podmínkou vrácení je, že musí úspěšně absolvovat zkoušku odborné způsobilosti,“ doplnil Zrna.

Své o tom ví i Karel Jarolím, kterému zjištěné promile zkomplikovalo před rokem život.

„Slavili jsme kamarádovy narozeniny, musím říct, že dost bouřlivě. Na druhý den jsem jel za přítelkyní, zastavila mě hlídka a dala mi dýchnout. Výsledek byl téměř jedno promile, nevěřil jsem vlastním očím, necítil jsem se opilý. Nicméně nebylo mi to nic platné a na místě jsem přišel o řidičák,“ vzpomíná.

Právě zbytkový alkohol působí značné problémy, řidiči ho totiž stále podceňují.

„Ještě donedávna jsem na to moc nemyslel. Před časem jsem ale spal u kamaráda a byli jsme večer v hospodě. Na druhý den jsem si u něj jen tak pro legraci zkusil fouknout a opravdu jsem nadýchal. Od té doby v autě vozím alkohol tester a dýchnu si vždycky, když vím, že jsem večer předtím něco pil,“ říká pro změnu Roman Kratina.

„Měli by to dělat všichni,“ je nyní přesvědčen Kratina. S tím souhlasí také dopravní policisté.