„Pustit se do záchrany tonoucího nebo uvízlého v ledu je pro laiky velmi náročné a riskantní. Doporučujeme, aby se nikdy nevrhala zachraňovat celá skupina lidí. Je třeba rozložit váhu, vytvořit řetěz, použít například autolano nebo svázané oblečení. Vhodná je i větev, bidlo nebo žebřík,“ radí Mitáček.

Bruslaři by podle něho měli dodržovat také určité zásady, a tím minimalizovat rizika. „Neshlukovat se na jednom místě. Vyhýbat se ledům na proudící vodě. To znamená na řekách, ale třeba i na potocích, kde síla ledu není konstantní. Jeho nosnost také ovlivňují skryté předměty, například na první pohled nezjistitelné zamrzlé větve nebo kameny,“ připomíná mluvčí hasičů.

A jak by se měl zachovat ten, kdo se znenadání octne po krk v ledové vodě? „Hlavně by se měl snažit nepanikařit, což je ovšem v praxi velmi těžké dodržet. Organismus se po kontaktu s ledovou vodou začíná bránit a dostavuje se šok,“ nezastírá Mitáček.

Pokud je okolní led dostatečně silný a člověk rozloží svoji váhu na co největší plochu, je velká šance, že se z ledového sevření dostane sám nebo s pomocí jiných.

„Někdy se stává, že led člověka drží částečně nad vodou. V takovém případě je lepší vyhnout se prudkým pohybům, které by situaci jen zhoršily,“ uvádí Ivo Mitáček.

Připomíná, že náročnost těchto záchranných akcí je opravdu velká, a proto je hasiči každoročně nacvičují.

„Nově používáme speciálními rošty, které se položí na led a umožní záchranu tonoucího i na relativně tenkém ledě,“ prozradil.

Samozřejmostí jsou dnes u těchto nácviků speciální suché obleky a čluny. „Letos, ani koncem minulého roku jsme naštěstí, kromě záchrany několika zvířat, podobné zákroky absolvovat nemuseli. Snad to tak vydrží až do konce zimy,“ doufá Ivo Mitáček.