Mexická neboli prasečí chřipka si ve Zlínském kraji vyžádala osm lidských životů

„Potvrzených a pravděpodobných případů mexické nebo také prasečí chřipky bylo ve Zlínském kraji celkem 137. U sto šesti pacientů pak byla potvrzena,“ uvedla lékařka, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová.Podle ní lze nicméně předpokládat, že množství lidí s tímto virem bylo vyšší. Někteří totiž nemuseli ani navštívit lékaře.

Nejvíce případů bylo evidováno v okrese Zlín, kde se číslo vyšplhalo na padesát pět. Druhé nejvyšší množství postižených připadlo na okres Vsetín s počtem čtyřiceti devíti pacientů. Uherskohradišťsko pak zaznamenalo dvacet šest nemocných. „Jednalo se o osoby různých věkových kategorií, ale převládali mladí lidé, kteří netrpěli jinou základní nemocí,“ uvedl mluvčí nemocnice v Uherském Hradišti Ludvík Valouch.Podle něj byl průběh onemocnění ve většině případů lehký. Vyskytly se však i komplikované stavy, které vyžadovaly hospitalizaci na oddělení JIP a ARO.

Infekční ambulance tamní nemocnice fungovala jako vakcinační centrum. Očkovaly se osoby spadající do rizikových skupin. Jednalo se například o dialyzované pacienty či kardiaky. Zájem od ostatních zájemců nebyl velký.Nejméně zjištěných onemocnění evidoval okres Kroměříž se sedmi případy.Inkubační doba mexické chřipky má rozpětí jeden až sedm dnů. K přenosu pak nejčastěji dochází kapénkami při přímém kontaktu s nemocným. Zásadní je vnímavost organismu a samozřejmě také aktuální stav jeho obranyschopnosti.

U starších lidí se předpokládá částečná imunita proti pandemickému kmeni či podobným kmenům z minulosti. Právě ty se u mladších ročníků nevyskytly.„V našem kraji byly postiženy spíše mladší věkové kategorie. Průměrný věk zemřelých se pohyboval kolem čtyřiceti sedmi let,“ uvedla Tkadlecová.

Nejméně čtrnáct osob muselo být pro závažný průběh onemocnění hospitalizováno na oddělení ARO nebo JIP. Osm z nich poté zemřelo, přičemž čtyři z postižených byli do té doby zdraví.Průběh pandemické vlny lze dopředu těžko odhadnout. Závažnost ovlivňují hlavně vlastnosti viru, tedy jak snadno se mezi lidmi přenáší a jak závažný průběh způsobí.„Virus, který v populaci koluje, může měnit své vlastnosti díky různým selektivním tlakům a těžko lze předjímat, která vlastnost viru převládne,“ přiblížila vedoucí protiepidemického odboru.

Průběh loňské pandemie nebyl tak dramatický, jak se očekávalo. „Tuto zkušenost ale lze vnímat jako možnost vyzkoušet si, čeho jsme schopni, jak umíme reagovat a jak naše mínění ovlivňují média,“ doplnila Tkadlecová.Z loňského pandemického kmene se v letošním roce stal kmen sezonní chřipky. „Je obsažen v běžné očkovací látce proti chřipce spolu s dalšími dvěma nejčastěji kolujícími viry,“ uvedla lékařka krajské zlínské hygienické stanice.

Možností, jak v budoucnosti reagovat na další vlnu, je několik. „Lze se připravit na horší varianty a doufat v lehčí průběh. Dále také domluvit se na spolupráci a v případě pandemie zachovat disciplinovanost,“ podotkla Tkadlecová.