Jaké dnes bude počasí? To je otázka, kterou si každé ráno položí téměř každý. Někdo si vzpomene na předpověď, kterou včera četl, viděl nebo slyšel, někdo si otevře aplikaci v chytrém telefonu a jinému stačí pouhý pohled z okna. Po celé České republice je však několik meteorologických stanic zřízených Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), které se nezabývají celý den ničím jiným než počasím.

Každou hodinu a někde i každou minutu zaznamenávají nejrůznější data. Aktuální teplotou počínaje, rychlostí větru konče.

V okrese Kroměříž se jedna taková nachází v Holešově. I ta se připojila k meteostanicím, které otevřely o víkendu své brány veřejnosti. Jako již každoročně ji navštívilo zhruba pět desítek zájemců o prohlídku.

Vedoucí stanice Petr Škop uvádí, že tyto dny otevřených dveří pořádají od doby, kdy přestali být leteckou meteorologickou stanicí.

„Ty letecké stanice mají jiné priority. Mají jiné podmínky pro vstup široké veřejnosti. A to nemluvím o mezinárodních letištích. Víte sami, jak probíhají dnes na letišti kontroly,“ říká Škop.

Stovky deníků úhledně srovnaných

V dnešní době už holešovská meteostanice slouží víceméně k archivaci dat.

„Ozve se nám třeba pojišťovna, aby si zkontrolovala, jaké bylo v našem okolí v nimi udaný den počasí. Nebo nás kontaktuje policie, která pro účely vyšetřování potřebuje znát počasí z některého z předešlých dnů,“ vypovídá Škop. Jednotlivé deníky mají pečlivě po jednotlivých letech uskladněné.

„Stačí, když mi řeknete datum až půl století zpětně a já jsem schopen dohledat, jaké bylo ten den počasí,“ pyšní se systémem Škop. I v dnešní elektronické době se vedou klasické papírové sešity.

„Jsou vždy na jeden měsíc. Když jich je za rok dvanáct, dáme je dohromady a tady archivujeme,“ ukazuje Škop na hromadu různě starých deníků.

V práci se střídá společně se dvěma kolegy.

„Máme dvanáctihodinovky. Přes noc sice jede automat, ale pořád tu někdo je. Spím, ale musím být připraven, kdyby se něco stalo. Navíc musím každé ráno kontrolovat, jestli se třeba nekouslo čidlo a neukazuje pořád stejnou hodnotu,“ přibližuje činnost na stanici její šéf, když vtom mu systém oznamuje, že musí provést další kontrolní zápis dat.

„Vidíte, pořád tu musí někdo být. Ale jinak je to klidná práce,“ pochvaluje si Škop a dodává, že šéf ho na tuto pozici lákal se slovy, že by zde mohl být až do důchodu.

Stanice lákala i přívržence Islámského státu

Cena přístrojů, které mají „na zahradě“, se pohybuje v milionech.

„Používáme zhruba stejné vybavení, jaké má armáda. Ono těch firem, které by se touto technikou zabývaly, moc není. Z velké části mají všechny meteorologické ústavy stejného dodavatele přístrojů. Ta firma techniku neustále vyvíjí, protože s ní má nejvíce zkušeností. Není to tak jednoduché. Stačí jeden špatný vodič a najednou vám to vyplivne úplně zmatečná čísla. Navíc rozsah měření je vysoký. Není to venkovní teploměr, který si můžu koupit domů za okno,“ popisuje vedoucí stanice vybavení.

Ačkoliv se mu za nízkým plotem tyčí technika za deset milionů korun, strach o ni nemá.

„Přístroje jsou sice drahé, ale de facto neprodejné. Pokud by je někdo ukradl a chtěl následně prodat, musel by jedině ČHMÚ. Podle výrobních čísel by ovšem ČHMÚ zjistil, co jsou zač,“ usmívá se Petr Škop. Navíc se jedná o přístroje určené pro Českou republiku. Není tedy možné je prodat ani za hranicemi. Možná i díky poloze stanice se doposud nesetkal s vandalismem.

„Nic takového se nestalo. Akorát jednou sem přijela taková podivná parta. Najednou si svlékli montérky, jeden si nasadil kapuci a začali před kamerou předvádět divadlo. Podřezávání hrdla. Bylo to zrovna v době, kdy začínal Islámský stát,“ vzpomíná Škop.

Snímky se z kamery smazaly a šéf stanice musel odpovídat na dotazy zástupců Bezpečnostní informační služby.

Situace se však uklidnila a od té doby si žije meteostanicie svým životem. O tom, že by někdy měla být plně automatizovaná, nechce její současný vedoucí ani slyšet.

„Není to možné. Stále musí někdo techniku kontrolovat. Co když se zasekne, přestane spolupracovat. Když sem zavítá technik jednou za dva týdny, může zjistit, že po celou tu dobu podávala stanice zkreslená data,“ odůvodňuje svůj názor Škop.

„Pořád se mluví o různých úsporách. Zrušit meteorologickou stanici je jednoduché. Daleko těžší by ji však bylo následně obnovit, když se zjistí, že ji potřebujeme,“ míní Škop.