Nevznikají přitom jen u sídel sociálně slabých obyvatel, ale i u takzvaných milionářských čtvrtí. Na jejich likvidaci uvolňují města až statisíce ročně, proti jejich zakládání bojují hlavně pravidelnými akcemi.

Umožňují třeba lidem, aby se zdarma zbavili například velkoobjemového a nebezpečného odpadu či autovraků, nežádoucí odpad likvidují i technické služby ve svých dvorech.

Kroměříž ovšem ve srovnání s jinými městy nemá s nepovolenými skládkami výraznější problémy. Jejich počet významně klesl s otevřením sběrného dvora a se zavedením nového systému třídění v roce 2000.
Ve městě a příměstských částech se tak vyskytují jen menší černé skládky. Jedinou tradiční lokalitou je konec stromořadí na konci Havlíčkovy ulice.

To jiné lokality v kraji jsou na tom podstatně hůř. „Takřka nepřetržitě se černá skládka tvořila před pavlačovým domem u polikliniky, tam ovšem bylo velmi problematické najít viníka. Pokud se to podařilo, tak vymoci z něj pokutu a úhradu nákladů na jejich likvidaci bylo velmi těžké. Šlo totiž o sociálně slabé spoluobčany,“ řekla mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.

Zbouráním pavlačového domu se problém se skládkami v této části města vyřešil. Radnice ovšem i tak ročně na likvidaci černých skládek vynakládá až 300 tisíc korun.

Ještě asi o sto tisíc víc stojí likvidace načerno uloženého odpadu zlínský magistrát. Ve městě vznikají černé skládky nejčastěji uložením bioodpadu, vykopaného či stavebního materiálu, ke kterému později přibude i komunální odpad.
Podle mluvčí zlínské radnice Marie Masaříkové se počet černých skládek nezmenšuje, objem odpadu odklizeného z těchto míst je však nižší než v předchozích letech.

„Je to především způsobeno mobilními svozy odpadů v příměstských částech Zlína, centru města a vybudováním čtyř sběrných dvorů,“ podotkla mluvčí. Loni odklidili pracovníci zlínských technických služeb z černých skládek 387 tun odpadu, což je o 178 tun více než v roce 2005. Nejvíce odpadu pak v posledních devíti letech odklidili v roce 2002, a to 599 tun.