Lidé stále častěji jezdí nakupovat do větších měst a obchody na vesnicích zejí prázdnotou. Zákazníky se snaží udržet především nabídkou sortimentu, kterou větší řetězce nemají: v jeden den ho zákazník poptá, druhý den je na pultech obchodů.

„Nabízíme to, co si lidé žádají, uspokojujeme aktuální poptávku po produktech, což velké řetězce nedokážou. Bohužel, už teď se naše existence pohybuje na hraně," povzdechl si pro Kroměřížský deník třeba majitel Potravin Večerka v Hulíně Radek Perdykula. Upozornil také na to, že na trh čím dál častěji vstupují i asijští obchodníci, kteří poskytují sortiment za nižší ceny. Jimi a nízkými náklady pak menší prodejny tlačí ještě více ke zdi.

Svůj podnik už musel zavřít například majitel Potravin u Sokolíka ve Zborovicích Ivo Sokolínský.

„Byly měsíce, kdy jsem musel podnik podpořit, ale byly i měsíce, kdy jsme měli krásné tržby. Lidé si chodili kupovat zboží, které jim chybělo, žádné velké nákupy se ale u nás nekonaly. Většina zákazníků byli starší lidé a naši známí," zhodnotil.

Provoz obchodu prý ukončil spíš z osobních důvodů. „Je ale pravda, že pomyslnou díru na trhu zaplnil bleskově obchod, který si v obci otevřela asijská komunita," potvrzuje podnikatel.

Prodejna COOP v Kvasicích patří k největším v obci a spadá pod stejnojmenné družstvo. „Prozatím si své místo na trhu držíme, ale vždy může být lépe. Samozřejmě máme i konkurenci, ale myslím, že lidé si navykli k nám chodit," věří tamní vedoucí Božena Štěrbová.

To mnozí soukromí provozovatelé zvažují, jestli má cenu živnost držet: jejich výdělek se mnohdy ani nevyrovná vynaložené práci. Ovšem místní lidé mají své obchody rádi, zejména rodáci by se jich vzdávali neradi.

„Nakupovat ve velkých městech má výhodu, dostanete vše, co potřebujete. Ale myslím si, že bychom měli podporovat místní prodejny, které to v dnešní době nemají vůbec lehké," tvrdí třeba Jitka Jakešová ze Zborovic, která v obci sama provozuje centrum čínských masáží.

Dodavatelské ceny produktů a náklady podle ní u drobných živnostníků sahají o dost výš než u větších obchodů, což pochopitelně malé živnostníky válcuje. „Je to ale škoda, lidé mají své obchůdky v obcích rádi, " míní zákaznice.

Provoz prodejen v menších obcích závisí z velké části na lidech: všichni se znají a funguje solidarita a soudržnost.

„Obchod vlastníme od roku 2009 a žijeme opravdu na hraně," posteskla si majitelka rodinné prodejny potravin v Komárnu Radmila Ondroušková. Obec má tři sta obyvatel, téměř každého zákazníka tak zná jménem. „Víme, co si koupí dřív než on i co bude vařit k nedělnímu obědu," směje se podnikatelka.

Jedním dechem ovšem dodává, že na výdělku pak pozná prakticky cokoliv.

„Když ve městě například pracují dělníci, tržby malinko stoupnou, ale ani to nestačí. Musím přiznat, že za poslední čtyři roky evidujeme spíš pokles zákazníků. Nedokážu říct, co nás v budoucnu čeká," krčí rameny. Někdy se živnostníkům snaží pomoci samotné obce, jindy mohou využít sílu větších řetězců.

„Momentálně figuruji v síti obchodů Makro, díky tomu mám některé výhody, třeba distribuci letáků a propagaci v novinách. Sám bych spojené náklady neutáhl," přiznává Vít Říkovský, který je majitelem obchodů v Kyselovicích a Žalkovicích.

Schopnost uživit se je podle něj v poslední době opravdu na hraně. „Do obcí přicházejí asij-
ští prodejci, kteří disponují nižšími náklady a tím pádem i cenou. Podle mého názoru půjde o hřebíček do rakve u mnohých malých obchodníků. Když si spočítám zálohu na energie a náklady spojené s provozem, moc toho nezbude. Vlastnit obchod je v dnešní době terno, " dodává ironicky.

Kyselovický starosta Radim Vlasatý rozumí tomu, že aby se potraviny v obcích uživily, nasazují majitelé vyšší ceny. „Mladí v dnešní době míří do měst a malé obchody využívají lidé důchodového věku. Máme pět set obyvatel, v obci dvě prodejny a pamatuji, že jednu dobu byly dokonce tři. Ale jsme zkrátka pořád přece jen malá obec," uzavřel starosta. 

DANIELA ZEDNÍČKOVÁ