Realita je ale o něco složitější, než to podle fám kolujících na sociálních sítích vypadá. Zmíněný byt třeba skutečně dostala rodina volyňských Čechů, ale právě proto, že se vracejí do vlasti, navíc tito lidé pracují v kroměřížských firmách.

„Přímo od pana místostarosty Kroměříže Motyčky jsem dostal informaci, že město nakoupilo dva třípokojové byty na ulici Kollárova. Dle jeho slov jsou tyto byty startovací, na jeden rok. Údajně jsou připraveny pro zájemce, avšak nikde nejsou zveřejněny,“ postěžoval si Deníku čtenář. Místostarosta podle něj také dodal, že písemné žádosti mohou podávat lidé přímo na úřadě, kde se jimi budou zabývat na radě města a byt pak získá ta rodina, která dosáhne nadpoloviční většiny hlasů.

„Město nakupuje byty, o kterých tvrdí, že jsou pro rodiny a přitom tyto byty neuveřejňuje a z nějakých důvodů nevadí, že jsou nevyužity v době, kdy je velká poptávka po bydlení. Pominu-li tradičně nabízené sociální jednopokojové, což jsou pro mladé rodiny nevyhovující prostory,“ zlobil se čtenář.

Kroměřížský místostarosta Pavel Motyčka, který má právě sociální záležitosti na radnici na starosti, však podobná obvinění odmítá.
Důležité podle něj je si v první řadě připomenout, proč město budovu v Kollárově ulici pořídilo.

„Kroměříž ji koupila loni za víc než sedm milionů korun od Fondu ohrožených dětí (FOD). Obdobnou službu jako FOD v budově provozuje Rodinné centrum Kroměříž. Cílem tedy byla snaha nadále zajistit službu, kterou ohroženým dětem nyní poskytuje rodinné centrum,“ upozorňuje místostarosta.

Kromě prostor, které využívá rodinné centrum, jsou pak v budově podle místostarosty sice skutečně ony zmiňované byty, jejich pořízení ale tedy nebylo přímým záměrem města. Byty byly totiž už od začátku určeny pro kvalifikované pracovníky, kteří v Kroměříži chybějí, například tedy lékař tamní nemocnice.

„Nebyly proto převedeny pod Kroměřížské technické služby, které se starají o bytový fond města, a nebyly ani nabízeny lidem zapsaným do pořadníků. Záměrem bylo nabídnout je zmíněným kvalifikovaným zaměstnancům, a to jako startovací byty s maximální možnou dobou bydlení na jeden rok,“ vysvětlil Pavel Motyčka.

Zmíněná rodina z Ukrajiny se v létě do jednoho z bytů opravdu nastěhovala, radnice o tom tehdy sama informovala prostřednictvím tiskové zprávy a informaci tehdy zveřejnil také Kroměřížský deník. Vyplývá z ní, že se jedná o rodinu volyňských Čechů, kteří se do republiky vracejí na základě projektu ministerstva vnitra o jejich repatriaci.

„Už tehdy také radnice předeslala, že budou manželé zaměstnáni u kroměřížských firem, což se také stalo: paní třeba pracuje v kroměřížských sociálních službách. Rozhodně jsem pak nikomu neříkal, že si lidé na tyto byty mohou podávat písemné žádosti přímo na úřadě. Není také pravda, že by město zmiňované byty nakupovalo pro rodiny, jak už jsem říkal. Byly například nabízeny na grémiu podnikatelů pracovníkům největších kroměřížských zaměstnavatelů,“ dodal Pavel Motyčka.

Upozornil také, že kroměřížská radnice na bydlení pro mladé rodiny rozhodně nezapomíná: připravuje totiž například startovací byty právě pro mladé rodiny v budově bývalé okresní vojenské správy v Havlíčkově ulici.