Včas odhalený zubní kaz se podle stomatologů vůbec nemusí vrtat. Prevence tak může i bázlivým pacientům ušetřit bolestivý zákrok

Při pravidelných návštěvách ordinace a správné péči o svůj chrup se lze takovým zkušenostem s velkou pravděpodobností vyhnout. Přesto tomu tak v praxi není. Přitom neléčený zubní kaz může vést k zánětu zubního nervu nebo dokonce až k rozsáhlé destrukci zubní tkáně s jejich chronickým zánětem. „V těch nejhorších případech může dojít až ke kolemčelistním zánětům s nutností hospitalizace a chirurgického ošetření takových prostor. Může následovat sepse, ale to ve výjimečných případech,“ uvedl zubní lékař Martin Pačka z Kunovic na Uherskohradišťsku.

Praktičtí zubaři se nejčastěji setkávají se zubním kazem. Ošetřují se jeho následky, tedy výplně – plomby, rozsáhlé destrukce zubů, záněty zubního nervu a jeho odumření, ztráty zubů a náhrady zubů.

Kdo přijde včas, vrtačku neuslyší

Podle Pačky záleží na typu pracoviště, které se problematice chrupu věnuje. „Stomatochirurg například většinu času stráví chirurgickými zákroky, paradontolog se zabývá paradontitidou a záněty dásní, ortodontista pak zase anomáliemi mezičelistních vztahů a poloh zubů,“ dodal.

Vznik zubních kazů je ve velké většině případů způsoben špatnou zubní hygienou. Zubní lékař Vojtěch Hrubý ze Vsetína míní, že lidé mají často špatnou techniku čištění zubů. „Primární je prevence, tedy řádná péče o chrup, dále pak sekundární, kterou představují pravidelné prohlídky,“ sdělil.

Přitom opravdu rané stadium kazu se dokonce nemusí ani vrtat.

„V počátku vzniku má kaz charakter demineralizace zubní plošky, není tam tedy patrný defekt. Tento stav lze zachytit na RTG snímku. Proto má význam preventivní prohlídka u lékaře,“ vysvětlil Pačka.

Podle něj se v takovém případě nemusí odvrtávat. Musí se jen navodit situace, která povede k remineralizaci postižené skloviny. Správná technika čištění není jediným klíčem ke zdravým zubům. Důležitá je i na první pohled tak banální věc, jako je typ zubního kartáčku. Ne každý zná jeho nejvhodnější typ. Rozhodně by neměl být příliš velký a tvrdý.

Podle Hrubého je dobrý kartáček takový, který má jednoduchou hlavici a jemné štětiny. Kromě standardních zubních kartáčků by ale k péči o zuby měly patřit také mezizubní kartáčky či ústní voda. „Ideální by bylo čistit si zuby po každém jídle,“ podotkla zubařka Alexandra Brücknerová ze Zlína.

Znalost techniky čištění je komplikovanější, než by se mohlo na první pohled zdát. Nelze jednoznačně určit univerzální postup. „Každý totiž potřebuje na zubech a dásních vyčistit jiná místa. Proto je třeba individuální technika, odlišné pomůcky či mezizubní kartáčky přesné velikosti,“ vysvětlil zubař Pačka.

Mylná je představa, že nejdražší zubní pasta nebo ústní voda je nejlepší. Rozhodující je totiž správná technika pohybu zubním kartáčkem.

Trpí nejen zuby, ale často také dásně

Po zubním kazu je nejčastějším onemocněním zánět dásní. K jeho vzniku přispívá zubní kámen. Kromě typického projevu na dásních se vyskytuje v podobě zánětu závěsného aparátu zubů tzv. parodontitida.

„Ta bývá nesprávně označována jako paradentóza, postihuje všechny tkáně, které drží zub v čelisti,“ vysvětlil Pačka.

Jedná se o infekční nemoci a jejich příčina je podobná jako u zubního kazu, tedy mikrobiální zubní povlak. Léčbu provádí dentální hygienistka, zubní lékař, a pokud situace vyžaduje, tak specialista parodontolog.

Ti, kteří překonají svůj strach a rozhodnou se pro pravidelné preventivní prohlídky, si mohou ušetřit spoustu nepříjemných zákroků. „Naštěstí dnes přibývá pacientů, kteří ordinaci navštěvují pravidelně. Stále však existuje skupina lidí, kteří přicházejí jen s akutními problémy. „S tím nelze nic dělat, je to jejich volba,“ uzavřel Pačka.