V současné době činí maximální poplatek za odpad pět set korun na hlavu, Bursík počítá až s tisícikorunou. Méně by ale dali ti, kteří poctivě třídí, a proto produkují směsného odpadu méně.

S návrhem by však na Kroměřížsku příliš nepochodil: představitelé měst i menších obcí jsou totiž přesvědčeni, že lidé už odpad třídí, problém spíše je, zbavit se ho.

„Bursíkův návrh považuji za výkřik do tmy. Jak přesně budeme vědět, kolik odpadu kdo vyprodukuje? Nedokáži si představit, že by popeláři vážili každý kontejner,“ řekl například starosta Prusinovic Petr Lipner. Obává se také, že by začaly vznikat další černé skládky.

Současný systém považuje za fungující a efektivní. „Všímám si, že to konečně začalo fungovat. Lidé u nás v obci třídí hodně. Máme tři sběrná místa a připravujeme další dvě,“ sdělil Lipner.

Podle něj by se ministerstvo mělo zaměřit spíše na osvětu při využívání tříděných odpadů a podporovat firmy, které materiály jako papír nebo plasty zpracovávají.

„Navíc by se měl řešit problém se samotným vznikem odpadů. Nejsem přesvědčen, že by se například plasty museli používat tak často,“ upozornil prusinovický starosta.

S tím, jak poctivě lidé třídí odpad jsou spokojeni také v Holešově, kde mají třiatřicet sběrných míst.

„Pro životní prostředí je určitě dobré, když chce ministerstvo třídění podporovat. Ale vzniká tu otázka, co s tím odpadem dál,“ uvedla vedoucí holešovského odboru životního prostředí Markéta Šubová.

Podle ní totiž mají problémy odběratelé tříděných surovin a stává se, že města, místo toho aby za odpad dostávala peníze, musí za odvoz sama platit.

Podobně vnímá situaci i její bystřická kolegyně Pavla Zlámalová. „Většina plastů končila na čínském trhu, kde se dál zpracovávala. Ale kvůli krizi přestala Čína obchodovat a odběratelé teď začali mít problémy,“ vylíčila Zlámalová.

Podle ní se v současné době komplikovaně zpracovávají nejen plasty, ale také kartony.

„Jediné, co stále funguje, je odbyt skla,“ řekla Zlámalová.

Bystřice pod Hostýnem v třídění patří ke špičce v celém kraji.

Podle Zlámalové má Bursíkův návrh několik nedostatků. „Zatím totiž není jasné, jak budou nastaveny podmínky, jak se to bude vůbec kontrolovat. Navíc si musíme uvědomit, že podle zákona původcem odpadu není občan, ale obec. Ta teprve může převést zodpovědnost na občana formou vyhlášky,“ doplnila Zlámalová.

A jak by změnu zákona přijali sami lidé? Například Petra Marková z Kroměříže by se jí spíš bránila. „Odpad, tedy alespoň plasty a sklo, třídím poctivě. Ale nevím, jak bych to dokazovala. Zbytek totiž vyhazuji do popelnice společné pro celý bytový dům. To bych pak mohla doplácet za někoho jiného,“ uzavřela Marková.