Proč jste se letos opět rozhodl navštívit holešovský Festival židovské kultury?

Je to speciální událost, Ha-Makom je jedním z nejzajímavějších židovských festivalů, které se v Česku každoročně konají. Jeho návštěvu každému vřele doporučuji.

Na kterou část programu budete vzpomínat?

Velmi jsem si užil violoncellový koncert Dominiky Weiss Hoškové a jejího otce Jiřího Hoška v historických kulisách Šachovy synagogy.

Jak se díváte na vzájemné ovlivňování české a židovské kultury?

Židé byli už před stovkami let podstatnou součástí společnosti na území českých zemí. Po většinu času tu žili svobodně a rozvíjeli obchodní, kulturní i náboženské vztahy. Židé byli důležitou součástí nejenom holešovské komunity, ale také regionu jižní Moravy. Důkazem toho je například židovská rodina Jelínků, kteří založili společnost na výrobu slivovice. Mimochodem rodina mé ženy pochází z Uherského Hradiště a část této rodiny byla spřízněna právě s Jelínkovými. Proto se i já cítím být silně spojen s touto oblastí.

Proč je právě Holešov pro židovskou kulturu tak důležitý?

Židé tu žili už před tisíci lety. Z nálezu hebrejských nápisů v kurovickém hradu vyplývá, že si je sem patrně pozval majitel holešovského panství Jan z Rottalu, aby se postarali o ekonomický rozvoj jeho panství po devastaci, kterou s sebou přinesla třicetiletá válka. Proto Rottal přivedl židovské obyvatelstvo s jejich zkušenostmi, znalostí jazyků a obchodními konexemi. Také díky nim se Holešov zase ekonomicky zvedl a stal se jedním z nejvýznamnějších židovských center v 16., 17. a 18. století. Poslední objevený nápis v Kurovicích je mimochodem svědectvím toho, že už pětileté děti dokázaly číst a psát, na rozdíl od většiny jejich nežidovských vrstevníků. Navíc v Holešově působil a je pohřben jeden z nejznámějších rabínů na světě, rabín Šach. Proto jsem rád, že se židovský festival odehrává právě zde.

Zdá se, že na historii kladete velký důraz.

Dnešní generace mladých lidí je už třetí nebo čtvrtá od té doby, co došlo k šoa, tedy k holokaustu. Většina Židů byla zavražděna prostě jen proto, že to byli Židé. A tuhle příšernou historii musí lidé znát. Musíme bojovat proti jakémukoli náznaku antisemitismu a rasismu.

Myslíte, že se to v Česku daří?

Myslím, že ano, a doufám, že tato situace potrvá. Míra antisemitismu je v Česku nízká. Nezmizela úplně, ale oproti jiným zemím je opravdu nízká. A právě proto musíme lidem neustále připomínat historii.

Jak vnímáte současnou spolupráci České republiky s Izraelem?

Chtěl bych zdůraznit, že český národ je pro Izrael tím nejbližším z evropských národů.

Izrael v současnosti spolupracuje s Českou republikou například na řešení krize s vodou.

Má v této oblasti Izrael České republice co nabídnout?

Je to trochu ironické, když pouštní země radí zemi, která má velké řeky, jak má s vodou hospodařit. Ale nám se podařilo z této pouštní země udělat zemi, která nemá s vodou vůbec žádný problém. Aktuálně v Česku představujeme naše technologie, které používáme, například technologie pro závlahu plodin tak, aby každá rostlina dostala přesně tolik vody, kolik potřebuje. Ale nejde jen o technologie. V prvé řadě je potřeba mít zcela odlišný přístup k vodohospodářství. A je potřeba vzdělávat lidi, aby si uvědomili, že opravdu čelí krizi s vodou, aby začali přemýšlet jinak – například aby se přestali umývat patnáct minut pod tekoucí vodou.