„Na to pamatuje přímo památkový zákon. Právnická osoba si archeologický záchranný výzkum hradí sama, u fyzických osob je financován organizací, která jej provádí, ovšem jen v případě, že průzkum nevyvolává jeho podnikatelská činnost. Například dříve než se občan pustí do stavby rodinného domu či vinohradu, provede na pozemku výzkum na své náklady patřičná archeologická organizace,“ vysvětlil Peter Kováčik, archeolog ze společnosti Archaia Olomouc. Ta ve spolupráci s Národním památkovým ústavem Kroměříž provedla naposledy vloni ve Zlínském kraji záchranný archeologický výzkum ve vizovickém zámku.

„Díky tomu jsme před plánovanou rekonstrukcí kanalizace objevili pozůstatky nikdy nenalezeného středověkého kláštera,“ poznamenal Kováčik. Jeho slova potvrdila i Klára Hodaňová z kroměřížského pracoviště Národního památkového ústavu. „Objevili jsme tu střepy a původní zdivo. Nebyl tu však prováděn plošný výzkum, ale jen sondy,“ podotkla Hodaňová.

Kroměřížský památkový ústav je správcem objektů jako je hrad Buchlov, vizovický, buchlovický a kroměřížský zámek, v rámci odborné složky pak dohlíží ještě i na ostatní kulturní památky ve Zlínském kraji.

Jen na území Kroměřížska tato instituce provedla v posledních letech několik záchranných archeologických výzkumů. „Například v loni v létě před opravou balustrády na kroměřížském kostele Panny Marie archeologové nalezli pozůstatky hřbitovní kaple. V rámci obnovy holešovského zámku zase objevili pozůstatky původního objektu,“ připomněla Klára Hodaňová. Stopy středověkého zdiva či části kleneb odhalili odborníci i při výkopových pracích kvůli opravě elektriky na kroměřížském Arcibiskupském zám­ku.

Ačkoliv lidé a firmy mají povinnost hlásit jakékoliv výkopové práce, archeologové v tomto směru mnohdy narážejí na lidskou lhostejnost.

„Stává se, že se někteří vykašlou na archeologický průzkum. Vystavují se tím však mimo jiné finančním trestům. Případná pokuta ale nedosahuje cenu památky, kterou tím zničí,“ uzavřel Peter Kováčik z olomoucké společnosti Archaia.