Odborník na etiketu a komunikaci Ladislav Špaček radí při placení navýšit útratu zhruba o deset procent. Pokud tedy platíte necelé dvě stovky, je v pořádku částku zaokrouhlit směrem nahoru. Pokud však jdete na rodinnou večeři v hodnotě okolo tisícovky, bude dvacetikorunové dýško směšné.

Podle průzkumů přitom osmdesát procent hostů částku jen zaokrouhlí nahoru bez ohledu na celkovou útratu. A potvrzují to ostatně i číšníci a barmani z Kroměřížska.

„Deset procent dává právě tak jen deset procent zákazníků. Najdou se samozřejmě i tací, kteří dávají třeba i víc, než by měli. Většinou však lidé opravdu jen zaokrouhlují," říká například provozní kroměřížského baru Tudam Lukáš Mrózek.

Ve výsledku pak může spropitné dělat jen pár korun: možná to číšníkovi pomůže při vydávání zpět, ale nejde o reálné ohodnocení jeho práce a přístupu k zákazníkům.

„Lidé desetinu z ceny opravdu moc nedodržují a ani nezačnou, dokud u nás nebude euro a nezahrne se to jako položka na účtu, jako v některých jiných zemích. Většinou lidé jen zaokrouhlí. A jsou i tací, kteří si nechají vrátit do koruny," potvrzuje i čišník z Roštína Tomáš Kohoutek.

Naopak nenechání spropitného by mělo být pro obsluhu upozorněním. Přesně polovina lidí při špatném servisu nebo nekvalitním jídle nenechá ani korunu navíc, zbytek jen pár korun. „Češi možná nejsou zvyklí stěžovat si na kvalitu jídla, ale při placení jasně ukážou, zda byli spokojení, nebo ne," komentuje výsledky průzkumu analytik Home Credit Michal Kozub.

Podle další číšnice Šárky Buksové z Kroměříže dají někteří hosté pět nebo deset procent spropitného, jsou ale i tací, kteří utrousí jenom korunu.

„V hospodě to samozřejmě funguje jinak než v restauraci. Tam většinou platí větší útratu za víc lidí jeden člověk. Přesto jsou opravdu případy, kdy účet dělá třeba 1298 korun a oni nechají jen ty dvě koruny," nechápe servírka.

Setkala se prý i s natolik spořivými podnikateli, kteří jsou proti spropitnému obecně a nedají z principu ani korunu.

„Zaslechla jsem i názor, že když dá pokaždé korunu dýško a udělá to milionkrát, přijde o milion korun," poznamenala servírka. Problém podle ní bývá také u některých cizinců. „Nevědí, že mají dýško dát. Myslí si totiž, že je součástí účtu, jako v některých jiných zemích," dodala.

Podle hostů, kteří se tuzérům nebrání, si jeho výši stanovují sami číšníci.

„Dávám dýška většinou podle toho, jak je obsluha příjemná a jak jsem spokojená. Když je protivná číšnice, tak si deset procent rozhodně nezaslouží. Výjimečně je pak moje odměna obsluze ovlivněna i moji náladou," prozradila Petra Pešová z Kroměříže.

Také Sabina Koutná přihlíží hlavně ke kvalitě služeb. „Nezdráhám se nechat někdy i patnáct procent, to mi ale opravdu musí vše chutnat a obsluha musí být pozorná a milá. Častěji se ale setkávám s případy, kdy jsou servírky věčně zamračené a zapomnětlivé. V těchto případech také jen zaokrouhlím nahoru, i když bych jim vlastně nejraději nedala nic," uzavřela žena z Kroměříže.