První je nebezpečí, že bude muset vrátit 1,5 miliardovou dotaci, kterou před lety čerpal na její výstavbu. Druhý problém plyne z letošní úpravy zákona o ochraně zemědělské půdy.

Zkráceně se dá říci, že pozemky, které nebudou zastavěné do roku 2035, už nebude možné vyjmout ze zemědělského půdního fondu. „Tím by nám hrozilo zmaření investice. V zóně jde zhruba o osmdesát hektarů,“ upozornil předseda představenstva Strategické průmyslové zóny Holešov Radovan Macháček.

Naplnit zónu znamená, že v ní budou investice za deset miliard korun a čtyři tisíce pracovních míst. V současnosti tady firmy zaměstnávají šest stovek lidí a své provozy postavily dohromady za miliardu a půl. „Čas už skutečně nemáme. Dva či tři roky zaberou investorovi povolovací procesy, nějakou dobu bude stavět a plnit provozy,“ doplnil Macháček. Původní termín už vypršel, kraji se v roce 2019 podařilo vyjednat jeho posunutí a také zmírnění podmínek. Teď by hrozilo, že prošvihne i odklad.

Strategický investor má obsadit 97 z celkem 190 hektarové plochy. Může jít o developera který provozy postaví a následně pronajme. „V průmyslových zónách ve světě to takto běžně funguje. Vnímám to jako správný a moderní přístup,“ reagoval starosta Holešova Milan Fritz. „Podmínky pro to, jaké provozy mohou v zóně vzniknout jsou nastavené velmi striktně a z těch neustoupíme,“ ujistil v návaznosti na to, že zóna, stejně jako část území Holešova, leží v ochranném vodárenském pásmu.

Firmy chtějí napojení na dálnici a vysoké školy

Developerský projekt by pro firmy znamenal podstatné zkrácení cesty k výrobě, což vítají. Podstatné pro jejich rozhodování je také napojení na dálniční síť, dostupnost pracovníků nebo vysokých škol. Těch má Holešov v okolí několik, nejen ve Zlíně, ale také v Ostravě či Olomouci.

Než se jméno investora dostane na zastupitelstvo Zlínského kraje, které bude mít poslední slovo, musí jej odsouhlasit ministerstvo průmyslu a obchodu. Vedení průmyslové zóny si navíc proces nechá posvětit i některou z renomovaných auditorských firem, aby předešlo případným průtahům během stavby.

Pokud se podaří záměr naplnit, nabídne se tím regionu možnost skokového rozvoje. Pracovní místa přilákají lidi, stoupne poptávka po bydlení a tím i službách nebo třeba místech ve školách. „Pracujeme s tím. Abychom byli připravení, sledujeme, jak se nárůst pracovních míst projevuje jinde a jaké to má dopady,“ uvedl Fritz.

Obce mají naději na zvýšení příjmů

Pro Holešov, Martinice a Zahnašovice, do jejichž katastrů zóna zasahuje, to navíc bude znamenat stabilní zvýšení rozpočtů v podobě daně z nemovitosti. Starosta Zahnašovic je ale zatím s velkými plány opatrný, daň by obci začala vynášet teprve dva roky po zkolaudování staveb v zóně. „Máme spoustu projektů, do kterých se zatím nemůžeme pustit, například stavbu cyklostezky do zóny nebo opravu kanalizace, která je z roku 1937 a tedy v odpovídajícím stavu,“ popsal starosta Zahnašovic Drahomír Jura. „Zatím je ale plánování předčasné," dodal.

Vybrali jsme pro vás: