V úterý si podobně jako tisíce dalších dětí a studentů domů odnesla pololetní vysvědčení. Sedmiletá dívenka z kroměřížské Základní školy na Komenského náměstí si však na rozdíl od starších spolužáků šla společně se svými vrstevníky pro něj úplně poprvé.
„Nejvíce mě baví pracovní činnosti a výtvarná výchova. Tělocvik moc ne,“ řekla v úterý Deníku prvňačka, která si i přes spoustu nových školních povinností ráda vzpomene na nedávný pobyt ve školce.
„Někdy bych tam chtěla, ale ve škole se mi líbí. Na vysvědčení mám samé jedničky,“ pochlubila se školačka.
close
zoom_in
Poté, co si dala předsevzetí, že se pilně bude učit i v tom nadcházejícím pololetí, aby měla rovněž samé jedničky, se vydala zpátky za spolužáky a rodiči. Ti totiž prvnímu předávání vysvědčení svých ratolestí přihlíželi.
To naopak ti nejstarší školáci si svým způsobem mohou úlevně vydechnout: s předáním pololetního vysvědčení jim totiž skončilo období dřiny: tedy alespoň v případě, že chtěli mít na papíře co nejlepší známky, které možná ovlivní jejich přijetí na vysněnou střední školu. Vysvědčení ze závěru školního roku se už totiž k přijetí neváže.
close
zoom_in
„Snažila jsem se, jak jsem nejvíce mohla. Nejen teď, ale především vloni,“ podotkla patnáctiletá Eliška Plačková.
První pololetí deváté třídy absolvovala s vyznamenáním. Od příštího školního roku by ráda studovala Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Druhou přihlášku si podala na tamní gymnázium.
„Prioritou je ale pro mě to arcibiskupské,“ řekla školačka, kterou z předmětů nejvíce baví matematika.
V posledních dvou letech pak také chemie. „V naší rodině matematika baví všechny. A také má paní učitelka na tento předmět je perfektní,“ dodala Plačková.
