Stále totiž existují možnosti, jak se proti rozsudkům ohradit.

„Máme nyní lhůtu 60 dnů na vyjádření a případně podání stížnosti k Ústavnímu soudu. Zda tak učiníme nyní nebudu komentovat. Tyhle týdny, kdy je pan arcibiskup Jan Graubner v nemocnici, neděláme žádná zásadní rozhodnutí,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Začíná oprava kolonády

Naopak Národní památkový ústav (NPÚ), který o Květnou zahradu pečuje, rozhodnutí kvituje.

„Ukázalo se, že NPÚ nevydal Květnou zahradu v souladu se zákonem. Postupně to potvrdil okresní, odvolací a nyní i Nejvyšší soud,“ uvedl stroze ředitel Územní památkové správy v Kroměříži NPÚ Petr Šubík.

Obdobně se vyjádřil též kastelán samotné Květné zahrady Zdeněk Novák.

„Samozřejmě se mě to coby správce zahrady dotýká. Není důvod hodnotit rozhodnutí soudu. Nejdůležitější je, že památka bude i nadále sloužit návštěvníkům. A že i v této nelehké chvíli dokážeme návštěvníkům otevřít své brány,“ dodal Novák.

Národní památkový ústav do rozvoje Květné zahrady letos investuje další peníze. Ještě v prosinci by měla začít oprava kolonády, která tvoří jednu z dominant Libosadu. Konkrétně se jedná o rekonstrukci vyhlídkové části, ze které je nejkrásnější pohled na celou plochu zahradu.

Čas ukáže

V hodnocení rozsudku je opatrná historička Muzea Kroměřížska a od ledna 2021 také nová kronikářka města Kroměříže Markéta Mercová.

„Vždy říkám, že v těchto případech až čas ukáže, jestli bylo rozhodnutí správné. Ale Květná zahrada v posledních letech opravdu prokoukla. Investovalo se do jejího rozvoje. Věřím, že stát se o ni bude dobře starat i nadále,“ míní Mercová.

Poměrně jasný názor má však Jitka Dvořáková, bývalá předsedkyně Klubu UNESCO Kroměříž. Právě Klub UNESCO se významně zasadil o zapsání zámku a obou zahrad (Podzámecké a Květné, pozn. redakce) na seznam kulturního dědictví UNESCO.

„Památkáři (NPÚ) se o Květnou zahradu postarají. Jsou ve své práci velmi důslední. Já osobně jsem ráda, že to takhle dopadlo. Myslím, že tím zůstane zachována pro veřejnost i lepší pozice při vyjednáváních. Církev je v podstatě soukromý majitel,“ je přesvědčena Dvořáková.

Naráží zejména na přetrvávající obavu občanů města ze zpoplatnění Podzámecké zahrady, kterou dosud mohli užívat Kroměřížané a návštěvníci města zdarma.

O soudním sporu: Přelomový rozsudek

Vydání zahrady do rukou církve požadovalo Arcibiskupství olomoucké. Již předtím se církvi v rámci restitucí navrátil kroměřížský zámek a Podzámecká zahrada. Arcibiskupství od začátku tvrdilo, že o všechny objekty přišla církev při vyvlastnění komunistickou garniturou a zároveň není možné tyto tři subjekty rozdělit.

Z logiky věci by tedy i Květná zahrada měla patřit církvi. Právníci arcibiskupství kladli důraz na fakt, že zahradu založila a vybudovala právě církev.

Státu se však podle soudu podařilo prokázat, že jednotlivé areály mohou fungovat samostatně. Zároveň památkový ústav přesvědčil soud, že na pozemcích Květné zahrady (celý areál je rozdělen na 19 samostatných pozemků, pozn. redakce) vznikly stavby, které zde vybudoval stát a staly se již nedílnou součástí Libosadu. Rozsudek soudkyně Okresního soudu v Kroměříži Jany Ivánkové byl přelomový. Poprvé od samotného založení neměla Podzámecká zahrada, Kkvětná zahrada a zámek jednoho společného vlastníka.

„Zákon by měl zmírnit křivdy, které se žalující straně staly v minulosti. Není však možné navrátit všechen majetek. A na to bylo pamatováno ve finanční náhradě, kterou církev od státu obdržela,“ sdělila soudkyně Ivánková.

Arcibiskupství nepomohlo ani odvolání ke krajskému soudu, ani dovolání k Nejvyššímu soudu.

Jak šel čas s Květnou zahradou:

  • 1665 - Květná zahrada založena na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů, založil biskup Karel z Lichtensteinu-Castolcorna.
  • 1948 - dohoda státu s církví o odkoupení majetku (mimo jiné zámek a obě zahrady).
  • 1948 - Arcibiskupství dohodu ruší.
  • 1949 - Krajský národní výbor v Gottwaldově uvaluje rozhodnutí národní správy na majetek olomouckého arcibiskupství – de facto znárodnění.
  • 1998 - zapsána společně s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
  • 2015 - Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada navrácena církvi, Květnou stát odmítá vydat a církev se následně obrací na soud.
  • 2017 - Arcibiskupství žádá, aby o osudu Květné zahrady nebylo rozhodováno v Kroměříži kvůli emocionálnímu zainteresování soudců. Řešila se také možnost podjatosti soudkyně.
  • 2018 - soud žádost zamítá, o Květné se bude rozhodovat v Kroměříži.
  • 2019 - Okresní soud v Kroměříži vynesl rozsudek: Květná zahrada zůstává státu.
  • 2019 - Březnový rozsudek Okresního soudu v Kroměříži potvrzuje v listopadu i odvolací soud. Arcibiskupství se obrací na Nejvyšší soud.
  • 2020 - Nejvyšší soud nevyhovuje dovolání Arcibiskupství olomouckého a potvrzuje rozhodnutí okresního i odvolacího soudu. Květná zahrada zůstává v rukou státu.