Naposledy se k soudní při vyjádřil na sklonku minulého roku Nejvyšší soud. Ten potvrdil výrok okresního soudu a soudu vyšší instance, který Květnou zahradu ponechal v rukou státu.
„Využili jsme i této poslední možnosti v rámci českého právního řádu, abychom dostáli své úloze dobrého hospodáře, protože cítíme odpovědnost za staletý majetek olomouckých biskupů jako velice zásadní a závažnou. Chceme využít všech nabízených možností, abychom opravdu měli jistotu, že jsme pro tuto úlohu udělali vše, co bylo v našich silách, řekl k podání ústavní stížnosti pro ČTK mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Jak šel čas:
1665 Květná zahrada založena na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů, založil biskup Karel z Lichtensteinu-Castolcorna.
1948 dohoda státu s církví o odkoupení majetku (mimo jiné zámek a obě zahrady).
1948 Arcibiskupství dohodu ruší.
1949 Krajský národní výbor v Gottwaldově uvaluje rozhodnutí národní správy na majetek olomouckého arcibiskupství – de facto znárodnění.
1998 zapsána společně s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
2015 Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada navrácena církvi, Květnou stát odmítá vydat a církev se následně obrací na soud.
2017 Arcibiskupství žádá, aby o osudu Květné zahrady nebylo rozhodováno v Kroměříži kvůli emocionálnímu zainteresování soudců. Řešila se také možnost podjatosti soudkyně.
2018 soud žádost zamítá, o Květné se bude rozhodovat v Kroměříži.
2019 Okresní soud v Kroměříži vynesl rozsudek: Květná zahrada zůstává státu.
2019 Březnový rozsudek Okresního soudu v Kroměříži potvrzuje v listopadu i odvolací soud. Arcibiskupství se obrací na Nejvyšší soud.
2020 Nejvyšší soud nevyhovuje dovolání Arcibiskupství olomouckého a potvrzuje rozhodnutí okresního i odvolacího soudu. Květná zahrada zůstává v rukou státu.
2021 Olomoucké arcibiskupství podává ústavní stížnost