S výsledky měření seznámili zástupci zdravotního ústavu zastupitelstvo na čtvrtečním zasedání. Samotnému měření předcházela studie, která vytipovala místa s největším zatížením zdrojů znečišťování ovzduší, z nichž bylo vybráno jedno – Základní škola Kroměříž, třída 1. máje. Tam byly po 11 měsíců zjišťovány koncentrace prachu, oxidů dusíku, teplota, rychlost a směr větru, relativní vlhkost a tlak. Měření bylo doplněno odběry volného ovzduší pro stanovení dalších látek, například těžkých kovů jako hliník, arsen, kadmium, nikl a olovo.

Výsledek zkoumání ukázal, že žádná ze sledovaných škodlivin nepřekročila limity dané zákonem o ochraně ovzduší. „Na základě těchto výsledků nepředpokládáme zavedení opatření na zlepšení kvality ovzduší ve městě. Z praxe víme, že opatření mají význam pouze tam, kde k překračování zákonného stavu dochází. V případě Kroměříže by neměla dostatečnou efektivitu,“ uvádí se v závěrečné zprávě zdravotního ústavu.

„Do tří měsíců by se mělo uskutečnit veřejně projednání výsledků analýzy, které byla na jaře kvůli koronaviru zrušeno. Umožníme tak občanům města, aby se s problematikou detailně seznámili a k výsledkům se vyjádřili,“ doplnila Hebnarová.

Součástí projektu bylo i posouzení hlukové zátěže. Problematickým zdrojem hluku je podle studie silniční doprava, zvláště u páteřních komunikací a v nočních hodinách, naopak dálnice D1 nepůsobí podle zpracovatelů projektu vážnější problémy. Hluk ze železniční dopravy podle studie nepřináší městu významnou hlukovou zátěž. Minimalizaci hluku z dopravy by, podle doporučení, mohla přinést aplikace nízkohlučných povrchů silnic nebo omezení průjezdu nákladní a autobusové dopravy kritickými místy. Jako ideální se podle závěrů studie jeví kombinace obou protihlukových opatření.

Cílem projektu je zlepšení životního prostředí a kvality života pomocí objektivního zhodnocení kvality ovzduší a hluku ve městě Kroměříži a srovnání s údaji získávanými pravidelným měřením stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která je v Těšnovicích. Náklady na provedení analýzy a zpracování výsledků jsou hrazeny z dotace Státního fondu životního prostředí ve výši 920 tisíc korun, radnice se na úhradě podílí částkou 230 tisíc korun.