„V průběhu loňského roku jsme byli nuceni vytěžit 860 tisíc metrů krychlových dříví, přičemž naše hospodářské optimum je maximálně 330 tisíc metrů krychlových,“ vyčísluje vážné dopady přemnožení kůrovce jednatel společnosti ALSOL Petr Skočdopole a dodává, že v letošním roce se obává ještě horšího scénáře, protože se předpokládá s vytěžením zhruba 900 tisíc metrů krychlových dřeva.

I z toho důvodu ALSOL navýší pro letošní rok výsadbu. Dohromady by se mělo jednat o 6,5 milionů sazenic. To je o 1,5 milionů sazenic více než loni. Jde o vůbec nejvyšší číslo v historii společnosti, která lesy vlastní od roku 2013.

Peníze na výsadbu

Se spolufinancováním nákladů na obnovu postižených lesů jim letos částečně pomůže i poprvé vyplacený finanční příspěvek státu na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity vzniklé v uplynulých letech 2017 a 2018 určený pro nestátní vlastníky lesa.

Získané prostředky od státu chce ALSOL věnovat převážně na pěstění a výchovné zásahy v nově zalesněných lokalitách. Ze zbylé peněžní kompenzace bude ALSOL financovat péči o již založené mladé lesy v následujících 10 letech.

Kůrovce musíme vymítit

Aby se situace neopakovala, je třeba kůrovce vymýtit. Na nejvíce postižených oblastech na území Rejvízu v okolí Zlatých hor a na polesí Chvalčov v Hostýnských vrších, kde převládají smrkové porosty náchylnější k napadení kůrovcem, se to již daří.

„Lesníkům se daří vyhledávat napadené stromy a zajišťují tak jejich včasnou těžbu. Bez těchto opatření by dnes lesy byly v daleko horším stavu, než jak je vidíme dnes,“ míní Skočdopole.