Celkem 17 posádek ze všech koutů republiky se v následujících hodinách utká o více než půl metru vysokou trofej. Dohromady se na Bágráku otočí kolem dvou tisíc lidí.

Pořadatel závodů Petr Zakopal prozrazuje, že oproti loňskému roku se startovní pole zeštíhlilo.

„Loni bylo 22 týmů. Letos si někteří svou účast rozmysleli, protože se obávali špatného počasí. Mají smůlu, nakonec je celkem příjemně,“ míní Zakopal při pohledu na nebe.

Podle jeho slov je také čím dál větší problém tým složit. A to i ve firmách. „I přesto jsou tu kromě místních osádek z Brna, Ostravy, Chropyně, Vyškova, Prostějova a dalších měst,“ chlubí se Petr Zakopal.

Rozdíly mezi jednotlivými týmy byly mnohdy několikavteřinové. „Tak na 200 metrech zajedou profíci o zhruba pět vteřin lepší čas. To je asi délka jedné lodě,“ říká Zakopal.

Rozdíl se násobí na delší – kilometrové – trati. „Ale třeba městský úřad Kroměříž, který zde má také tým, teď zajel velmi slušný čas a porazil firmu, která trénuje pravidelně,“ uvádí po jedné z rozjížděk pořadatel.

Tým úřadu, ve kterém své síly s ostatními poměřili mimo jiné starosta Jaroslav Němec, místostarostové Karel Holík a Vratislav Krejčíř se do boje pustil opravdu tvrdě. Karel Holík nicméně přiznal, že s profesionály se těžko bojuje. „Borci nastoupili s vlastní profi výbavou. A na nás tam zbyly ty erární,“ říká s úsměvem Karel Holík.

Tomáš Kahaja z jediného místního profesionálního týmu, Kotvy Kvasice, si po jedné z rozjížděk postesknul, že dnešní výsledky nejsou takové, jaké očekávali. „Zatím jsme nezajeli lepší čas, než naše dětská posádka,“ kroutil hlavou Tomáš Kahaja. „Je tu málo vody. Na jednom konci už cítíte pádlem dno. Navíc tady hrneme vodu před sebou a to je vyčerpávající,“ řekl Kahaja, který chodí s ostatními trénovat zhruba třikrát týdně. Na závodech ujedou za celý den téměř dva kilometry.

Strasti sportovců však ostatní nevnímali. Lidé se bavili, stánek s občerstvením nabízel například čerstvé a chutné klobásy, steaky. Na své si přišli i milovníci zeleninových salátů. O pohoštění a dobrou náladu tedy bylo postaráno. Stejně jako o nejmenší ratolesti, které bojovali s rovnováhou na chůdách, stavěli bábovičky z magického písku nebo vyzkoušeli aquazorbing.