„Radní nechtějí, aby se v centru města a vlastně kdekoli jinde vyskytovala velká holubí hejna. Proto je také jedním z bodu nové vyhlášky zákaz jejich krmení," potvrdil mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

Dohled nad dodržováním nové vyhlášky podle něj bude mít městská policie.

„Myslím si ale, že lidi, kteří by holuby krmili, budou hlídky většinou jen napomínat. V případě opakovaní mohou ovšem sáhnout i k jinému řešení," upozornil Zrna. A kde se vlastně holubi v Kroměříži vzali?

Podle Aleše Pazdery, který se tématu věnuje už přes pětapadesát let, se někteří mohli zatoulat při holubářských soutěžích nebo i uletět majitelům z holubníku.

„Poštovní holuby si každý holubář hlídá, stará se o ně, jezdí s nim na soutěže. Potom se může stát, že při těžších soutěžích se holub někde zatoulá a zůstane tam. Myslím si, že od místních chovatelů by se v Kroměříži holubi nenašli, můžou být ale třeba i z Německa nebo Maďarska," upozornil kroměřížský holubář.

Sám tvrdí, že mu holubi ve městě vůbec nevadí, a popírá i některá známá fakta.

„Nejsou původci žádných nemocí, jak se o nich říká, to jsou jenom domněnky. Vezměte si, že když přežije zimu, která je pro ně kritická, kdy strádají, protože je nikdo nekrmí, tak se hejno skládá jen ze silných odolných jedinců. Pokud jim přes zimu někdo něco přihodí, tak je to pro ně jen dobře, přes léto si potravu najdou," míní Pazdera.

Podle místopředsedy Moravské ornitologické společnosti Jiřího Šafránka jsou ti holubi, kteří žijí ve městech zdivočelými domácími holuby.

„Slovo zdivočelí ale dávám do uvozovek, protože to jsou velice krotcí ptáci. V posledních letech se do městských holubů připletl ještě holub hřivnáč, který normálně žije v lese nebo na polích a remízcích," zmínil Šafránek.

Podle amatérského ornitologa jsou jiní hřivnáči, než holubi domácí. „Poznáte je tak, že jsou poměrně větší a mají bílou skvrnu za krkem. Neviděl jsem ale, že by si sedal na veřejné budovy, takže památky neznečišťují," hájí ptáky také Šafránek.

Podle něj je ale holub skutečně známým přenašečem různých nemocí, které šíří dál, například na domácí zvířata. Některé roztoče pak mohou holubi přenášet dokonce i na člověka.

V případech přemnožení si města obvykle města najímají deratizační firmy.

V Kroměříži vyrazili do boje proti ptákům, kteří poškozují trusem památky. Za krmení hrozí zatím jen domluva

Holubi jim vadí také proto, že jejich trus poškozuje památky.

„Podrobnou analýzu jsem neprováděl, ale pokud je například socha znečištěná od holubích výkalů, degraduje rychleji než když je vystavena jen povětrnostním vlivům," tvrdí kroměřížský památkář Jiří Vojta.

Podle něj nelze určit, kde v Kroměříži ptáci nejvíce škodí.

„To jsou věci lokálního charakteru. Nejlepší ochranou bývají sítě, které se umisťují do výklenků, nebo také pásy s kovovými bodlinami. Důležitá je také prevence, tím mám na mysli pravidelnou údržbu památek, včetně úklidu půdních prostor a míst, kde by holubi mohli sídlit," dodal Vojta. 

JANA PŘIKRYLOVÁ