A samotný výsledek boje navíc pro někdejší okresní město nebyl vůbec dobrý. Spíše naopak. Kroměříž opět dobyli Švédové. Naštěstí ale jen při příležitosti třetího ročníku rekonstrukce historické bitvy.

„První představoval skutečnou rekonstrukci Dobytí Kroměříže Švédy z roku 1643, pak jsme připomněli události z následujícího roku,“ řekl za organizátory, kroměřížskou skupinu historického šermu Biskupští manové, Evžen Petřík. Letos se rozhodli vrátit do roku 1645, kdy se v Kroměříži opět objevili Švédové.

„Inspirovali jsme se úsekem, který popisuje František Václav Peřinka ve svých Dějinách města Kroměříže. Ukážeme divákům, že ve válkách nikdy nebývá všechno jen černobílé, nikdo není stoprocentně dobrý či špatný a že se ve válkách stává, že pro obyčejné lidi jsou špatní všichni ti, kdo válčí,“ vysvětlil Petřík.

Oproti loňským ročníkům konaných na Pionýrské louce se bitva uskutečnila u Divokého rybníku. „Snažíme se pokaždé udělat něco nového. Letos jsme sáhli k vyloďovací operaci, kterou ale všichni neuvidí,“ vyzdvihl Petřík.

Rekonstrukce bitvy se zúčastnilo na sto osmdesát šermířů z České a Slovenské republiky.

Slavnostní nástup před zahájením boje však provázel velký smutek. Minutou ticha totiž uctili památku trojice svých kolegů, kteří v páteční podvečer zahynuli při tragické dopravní nehodě na křižovatce u Bezměrova. Autem jeli do Kroměříže právě kvůli zmíněné akci.

I přesto pak všichni bojovali s velkým nasazením ke spokojenosti přihlížejících diváků. „Bylo to dobré, líbilo se mi to. Ty hlasité střelby a rány k tomu patřily,“ zhodnotil například Lukáš Kovařík z Brodku u Prostějova, který prý fandil oběma stranám.

Podívat se přišla také Marcela Šilhavá z Kroměříže.

„Zajímalo nás to, na předchozích ročnících jsme nebyli. Moc se těšíme, pořadatelé varovali, že budou rány, takže s dětmi budeme prchat,“ řekla se smíchem před akcí Šilhavá.