„Chtěli jsme si připomenout tohle smutné výročí a přiblížit lidem osudy židovské komunity, která byla nedílnou součástí Kroměříže,“ uvedla místostarostka Daniela Hebnarová.

Základní kámen Nové synagogy, která byla třetí v historii Kroměříže, položili představitelé Židovské náboženské obce v prosinci 1908 k 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn.

„Zasvěcena byla v roce 1910. Byla postavena podle návrhu vídeňského architekta Jakoba Gartnera s novorománskými prvky na fasádě a secesními v interiéru. Po deportaci židovského obyvatelstva v roce 1942 byla vydrancována a následně vyhozena do povětří německými ženisty,“ popsala vedoucí radničního odboru Útvar tajemníka Petra Svačinová.

Vůči vlivům počasí odolný model o rozměrech zhruba dva krát 2,4krát 2,4 metru vytvořil Jan Bašta z Dobříše ve Středočeském kraji.

„Obnášelo to stovky hodin práce zejména kvůli řadě detailů, které se musely vytvořit pomocí 3D tiskáren. Vycházel jsem z dobových plánů, aby podoba modelu byla co nejvěrnější,“ řekl Bašta. Podobnou práci umělec, který má na kontě mimo jiné řadu modelů památek, prý ještě nedělal. „Příběh synagogy mě ale velmi zaujal a dá se říct, že teď už je to moje srdcovka,“ doplnil Bašta.

Přijela i velvyslankyně Izraele

Město k připomenutí výročí vypálení synagogy připravilo akci Židé v Kroměříži, které se zúčastnila i velvyslankyně Státu Izrael v České republice Její Excelence Anna Azari. Kromě odhalení modelu Nové synagogy, přednášky na téma židovská historie města, koncertu klezmerové kapely Simcha a promítání filmu Musíme si pomáhat akce zahrnovala také odhalení dalších čtyř kamenů zmizelých.

„Připomínají osudy rodiny Herzovy, která žila ve Vrchlického ulici. Otto Herz byl zavražděn v roce 1940 v Buchenwaldu, jeho sestry Greta, Anna a Olga v roce 1942 v Malém Trostinci. Greta Friedová (rozená Herzová) vedla oblíbený krejčovský salon, Anna se starala o účetnictví a Olga obstarávala domácnost,“ uvedl mluvčí radnice Jan Vondrášek.

Otto Herz byl aktivním účastníkem společenského života města, hrál ochotnické divadlo a pomáhal organizovat letní tábory pro nemajetné a nezaměstnané. „Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout,“ vysvětlil Vondrášek s tím, že kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé. V Kroměříži je již 19 kamenů zmizelých.

Komunita se obnovila po druhé světové válce

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. „Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942,“ upřesnil mluvčí.

Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.