Na výrobě lidových oděvů a bot však živnostníci ve Zlínském kraji příliš nezbohatnou. Jelikož je prý drahé plátno i kůže, kroje zhotovují spíše pro radost.

Jejich nejčastějšími zákazníky bývají folklorní soubory z kraje, výjimkou však nejsou ani zájemci z řad jednotlivců. Jelikož je pro každý region, někdy i obec, typický oděv jiný, musejí jejich tvůrci umět ušít jeho nejrůznější varianty. Například Lenka Sentlová z Jalubí na Uherskohradišťsku se zaměřuje na šití krojů slováckých.

„Vždycky se zajdu podívat do depozitáře Slováckého muzea, abych se seznámila s původními motivy, které nosívali předci kolem roku 1920 i dříve. V obcích se totiž nosívají i novější variace. Zákazník si pak vybere, jakou chce,“ vysvětlila Sentlová, která šije kroje ve volném čase při práci účetní.

Dokáže přitom zhotovit spodničky, vesty zvané kordulky, rukávce, nohavice i baranice. „Největší zájem je asi o sukně neboli fjertůšky, a to před církevní slavností svaté přijímání nebo před hody v obcích a slavnostmi vína v Uherském Hradišti. Takže v dubnu, květnu, srpnu a v září,“ přiblížila Sentlová.

Hospodářská krize se šití krojů nijak nedotkla, míní výrobce valašských oděvů Vojtěch Zádrapa z Drnovic u Valašských Klobouků. „Soubory většinou získají peníze z grantů a nechají si pro všechny členy ušít například vestičky. Častěji potom třeba kalhoty a sukně, které se více opotřebovávají,“ objasnil Zádrapa, jenž se tomuto koníčku věnuje už asi čtrnáct let. Kolik ženských a pánských krojů už ušil, ani nedokáže spočítat.

Nedílnou součástí lidových oděvů jsou speciální boty, také typické pro každou oblast kraje. Vysoké černé holínky umí vyrobit na zakázku například Petr Hejda z Hluku na Slovácku. „Některé vyjdou i na více než pět tisíc. S poptávkou ale problém nemám. V poslední době jsem šil boty pro zlínský soubor Vonica i mužský pěvecký sbor z Nedakonic. Vydělat se na tom ale nedá,“ poznamenal Hejda, kromě bot také výrobce krojových opasků.

Se zájmem o krpce je to prý jako s úrodou švestek. Jeden rok slabší, další naopak, jak podotkl švec Jiří Hýža ze Zlína. „Je to dáno asi tím, že se za určitý čas prošlapou. Loňský rok byl na zakázky velmi dobrý, takže uvidím, co letos,“ pokrčil rameny výrobce už tisíců párů kožené obuvi.

Jak prozradil, ani ta není pro zákazníky úplně levnou záležitostí. Krpce totiž vyjdou konkrétně u něj na 800 až 1900 korun podle velikosti i druhu.

Infografika
Infografika - DENÍK