Tvrdé proti je ale například kroměřížská radnice: vedení města by mnohem raději podpořilo rekreační sjíždění Moravy ve stávajícím korytě.

Před případným započetím prací by každopádně bylo nezbytné vyjednat podporu okolních zemí a Evropské komise, aby bylo zajištěno financování.

„Největší překážkou, která brání nějakému posunu v přípravě dokončení projektu, je především nepochopení projektu ze strany politické reprezentace," tvrdí podporovatel myšlenky a šéfredaktor časopisu Plavby a vodní cesty Tomáš Kolařík.

Co se týče samotné přípravy, bude podle něj zejména potřeba aktualizovat trasy vodního koridoru D-O-L. „Tak, aby byly využity všechny příležitosti a aby se naopak vyhnul například cenným přírodním lokalitám," míní Kolařík.

Na Kroměřížsku se Ředitelství vodních cest zabývá především otázkami protipovodňové ochrany. „Šlo by o využití koridoru jako vodního obchvatu města, který by při povodních odvedl přebytečnou vodu, podobně jako je tomu u Uherského Ostrohu," vysvětlil Kolařík.

Aktuálně hodlá oslovit ministerstvo dopravy případně dotčené státy dopisem. „Bude s nimi o záměru dále jednat, a chce před vypracováním studie proveditelnosti ověřit, jaké jsou postoje sousedních států a Evropské unie," dodal Tomáš Kolařík.

Přímo v Kroměříži je ale podle ředitele Kroměřížské plavební společnosti Martina Němce aktuálnější téma vybudování přístaviště.

„Samotný koridor Dunaj-Odra-Labe nemá momentálně se snahou vybudovat v Kroměříži přístaviště a usplavnění Moravy pro sportovní a turistické lodě nic společného," konstatoval ředitel.

Než se vůbec koridor začne budovat, je třeba nejdříve vyřešit napojení na řeky v zahraničí, a to ještě podle něj chvíli potrvá.

„Samozřejmě po dobudování by byl význam pro turistiku u nás značný, protože by k nám mohly připlout osobní i turistické lodě z Bratislavy a Vídně, později dokonce z celé Evropy," souhlasí ředitel Kroměřížské plavební.

Rekreační a turistická plavba je rozšířená po všech řekách, jezerech a průplavech v Evropě. U nás bychom tak své výhodné polohy měli také prý využít.

„Už dnes připlovají hotelové lodě v hojném počtu do Prahy po Labi a Vltavě přes soustavu německých řek a průplavů až z Holandska a Švýcarska," tvrdí Martin Němec.

Výstavba koridoru by podle něj nebyla zas tak velkým zásahem do krajiny. Voda totiž na rozdíl od dálnice do krajiny patří.

„Už dnes jsme často postihováni záplavami, teď naopak drastickým suchem. Jsme střecha Evropy, ale všechna voda od nás odteče. Tato veliká vodní stavba by naopak na Moravě zadržela ohromné spousty vody," dodal Martin Němec.

I když není vedení města Kroměříž nakloněno myšlence vybudování koridoru, musí s dílem ve svých rozvojových plánech zatím počítat.

„Pro nás platí jediná a to takzvaná obchvatová varianta průplavu Dunaj – Odra – Labe. Podle ní případné vodní dílo vůbec nezasahuje do centra města, kopíruje tok řeky Moravy, ale je situováno mezi Bílany a průmyslovou část Kroměříže," konstatoval mluvčí radnice.

Koryto průplavu by se podle něj pohybovalo většinou v polích, z části zachytává přírodní památky Zámeček a Filena. „Potom zasahuje do Chropyňského lesa, míjí jez na Strži a znovu se vrací do koryta řeky Moravy," popsal podobu obchvatu mluvčí.

Z plánů na koridor však není město nijak nadšené. „Vedení města, a troufám si říci, že i drtivá většina veřejnosti není s touto myšlenkou ztotožněna a nevidí v ní pro město žádný přínos," míní Zrna.

Na druhou stranu však Kroměříž podporuje využití plavby po Moravě pro rekreační účely ve stávající podobě řeky.

„V okamžiku, kdy vznikne v Bělově plavební komora, otevře se totiž i městu Kroměříži možnost dostat se výletní lodí na Baťův kanál a přes Moravu prakticky až do Dunaje," uzavřel Pavel Zrna.

Autor: Vendula Pudelková