Právě Rumunsko bylo přitom paradoxně původně jedním z nejodhodlanějších Hitlerových spojenců, podílelo se také na vyvražďování Židů. Porážky Německa však vedly ke svržení diktátora Antonesca a ten byl při puči 23. srpna 1944 zajat přímo v kanceláři krále Michala I.

Nová vláda vypověděla válku Německu a navázala spojenectví s protihitlerovskou koalicí, zejména se Sovětským svazem, jehož armáda se v té době přiblížila k rumunským hranicím.

Rumunské jednotky pak postupovaly společně s druhým ukrajinským frontem sovětské Rudé armády a s 1. českoslo­venským armádním sborem a v této sestavě postupně osvobodily 14. dubna 1945 Hodonín a 26. dubna také Brno. Boje se posléze přenesly na střední Moravu a jednotky 1. rumunské armády ve dnech 4. až 6. května přinesly, mnohdy za cenu krvavých ztrát, svobodu také do Kroměříže.

Podle historických dokumentů stačili ustupující Němci ještě zapálit věž kroměřížského zámku. Nebýt okamžitého zásahu obyvatel, památka by nejspíše shořela a spolu s ním i cenné sbírky obrazů a knih. „Němci opravdu tu věž zapálili. Díky občanům a místnímu hasičskému sboru se tenkrát podařilo věž rychle strhnout a zabránit většímu požáru," vzpomínal pro Deník už před lety kastelán zámku Martin Krčma.

V roce 1947 byla věž po požáru opravena a co se týče rumunské pomoci, v roce 2005, když se slavilo 60. výročí osvobození, bývalý král Michal Kroměříž osobně navštívil a v roce 2011, u příležitosti svých devadesátých narozenin, se stal dokonce čestným občanem města.

V Hulíně se dočkali konce války až 6. května, kdy bylo město osvobozeno. „Kolem deváté hodiny dorazil na náměstí předzvěstný oddíl rumunské armády. Do Hulína jej přivedl místní občan. Nastalo bouřlivé vítání, provolávání slávy a díky za osvobození," vypraví pamětník Vlastimil Úlehla .

V Holešově byl za německé okupace zrušen politický okres a jeho obvod rozdělen mezi politické okresy Hranice a Kroměříž. Po osvobození v roce 1945 byl okres Holešov obnoven ve stejném rozsahu jako za první republiky.

„V důsledku osvobození Zlína už 6. května 1945 nic nebránilo v postupu československým vojákům na Holešov, kam dorazili směrem od Přílep a Martinic kolem 9.30 hodin. Velitel armádního sboru generál Klapálek si vybral za své stanoviště městskou radnici. Byl před ní uvítán svými bývalými žáky z Vojenské akademie Hranice," popsal na internetových stránkách města Holešov pamětník a účastník tehdejších bojů Miroslav Neumann.

Poslední tragická událost války se ale na Holešovsku stala právě šestého května v podvečer. Československá spojovací četa omylem zamířila k Rymicím ještě obsazenými německými jednotky. Tam se dostala do nečekané kulometné palby. Při tragickém omylu zemřelo hned sedmnáct příslušníků československého armádního sboru. Po skončení bojů byl ve městě ustanoven revoluční národní výbor, jehož předsedou se tehdy stal doktor Rudolf Plajner. A město se začalo stejně jako desítky jiných obcí v regionu pomalu vracet k běžnému životu…