„Teď v prosinci je to 23 let od doby, kdy jsem nastoupil na pozici zdejšího knihovníka,“ říká Cyril Měsíc.

„Vystudoval jsem knihovnickou školu a pak se dozvěděl, že na zámku hledají knihovníka. Říkal jsem si, že to zkusím a uvidím, zda se mi tu bude líbit. Při nástupu jsem ani nepředpokládal, že bych tady působil dlouhodobě,“ vzpomíná na začátky ve funkci Měsíc. Svého rozhodnutí setrvat v zámecké knihovně nyní nelituje.

„Je pro mě pocta, být tady,“ uvádí Cyril Měsíc. Být knihovníkem v zámecké knihovně bylo vždy prestižní místo.

„Knihovníka bych zařadil do střední vyšší třídy,“ míní Cyril Měsíc.

I biskup vyplňoval badatelský lístek

Zámecká knihovna je velmi specifická. Cyrilu Měsícovi projdou rukama knihy psané v 36 různých jazycích staré i několik stovek let, psané rukopisy, původně – církví – zakázané díla. Na nějaké velké čtení knih mu však, kvůli jiným povinnostem, příliš času nezbývá.

„Nějakou z nich jsem určitě přečetl. Setkávám se se zajímavými knihami, které si minimálně prolistuji, ale ne všechny je čtu. A většinou jsou úkoly jiné,“ usmívá se Měsíc. „Co dělám celé dny? Mám na starost zpracování knih, exkurze, pomáhám s přípravami na výstavy, odpovídám se na dotazy ohledně chodu knihovny a zámku. Na exkurze jezdí kromě škol také kolegové knihovníci,“ prozradil Měsíc. V knihovně samozřejmě vítá i badatele a „čtenáře“.

„Většina knih je již naskenována na internetu. Sem chodí lidé spíše zkoumat originální rukopisy a díla, porovnávat novější vydání s tím starším uloženým u nás,“ přibližuje funkci knihovny dnes. Dlouhá desetiletí byla knihovna přístupná široké veřejnosti. A to již od doby svého založení. Přál si to sám její zakladatel biskup Karel.

„Byla jednou z prvních veřejných knihoven u nás. Zároveň Karel vyzval své nástupce, ať ji doplňují. A vydrželo to až do dnešní doby,“ upozorňuje Cyril Měsíc.

„Každý badatel se musel zapsat. Dokonce i samotný biskup, když si přišel půjčit knihu, se musel zapsat,“ uvádí Cyril Měsíc, který prozradil, že současný arcibiskup Jan Graubner knihovnu sice několikrát navštívil a velmi ji obdivuje, ale žádnou knihu si dosud nevypůjčil. Poslední svazek do fondu přibyl před zestátněním zámku. Tedy před rokem 1950. Od té doby se fond nerozšiřuje.

Libri prohibiti v temném koutě

Nejstarší dílo pochází z 9. století. Kniha je psána latinsky a jedná se o modlitební knihu z Francké říše. Patří zároveň k nejstarším rukopisům na Moravě. „Dokáži ji přečíst, ale je složitější na pochopení. Rukopisy jsou všeobecně psány pěkně, úhledně. Horší jsou vpisky v knihách psané kurentem,“ vysvětluje Cyril Měsíc.

„Zajímavostí je též bible z 13. století, kde jsou iluminace nebo například Korán,“ jmenuje Měsíc. Kousek tajemna v sobě skrývá také seznam zakázaných spisů – takzvaných libri prohibiti.

„Knihy byly uloženy v temném koutě knihovny. Nikdy neměly spatřit světlo světa. Postupem času přestal zákaz platit a mnohé z nich dosud naleznete zařazené mezi knihami,“ uvádí knihovník.

Mezi Libri prohibiti patřily převážně evangelické knihy. Většinu z nich získala církev jejich zabavením. Některé však poctivě koupila - například Lutherovu bibli.