„Doufám, že hlavně mladá generace se u těch kamenů zastaví. Možná je to bude motivovat k tomu, aby se na ně podívali a třeba si i něco našli v historických pramenech; aby viděli souvislosti, které se tady v době války děly,“ řekl po slavnostním odhalení šesti nových kamenů zmizelých starosta města Kroměříž Jaroslav Němec. A lidé si jich skutečně všímají. Napříč generacemi.

Žluté autobusy s modrým a červeným pruhem společnosti TQM - holding budou od 1. ledna 2021 vozit cestující na příměstských linkách na Rožnovsku a Valašskomeziříčsku.
Zlínský kraj slibuje více spojů i lepší autobusy. Vlastní čipovou kartu nestihne

Prohlášení za mrtvé

Kdo vlastně byla rodina kolem doktora Alfréda Löffa? „Rodina celá má pohnutý a zajímavý osud. Jméno lékaře Alfréda Löffa je uvedeno také na pamětní desce, která se nachází na zdi staré polikliniky v Kroměříži,“ uvedla ředitelka Státního okresního archivu v Kroměříži Jitka Zezulová.

Rodiče Alfréda se sice narodili v Holešově, kde byla též silná židovská komunita, ale už od roku 1911 žili v Kroměříži. Alfréd měl tři sourozence – Bedřicha, Ottu a Arnošta. „Bedřich, nejstarší ze sourozenců, se stal úředníkem. Společně se svou ženou Irenou byli prohlášeni za mrtvé k datu 8. července 1942. Stejně tomu je v případě Otty, který se živil jako obchodník, a jeho ženy Erny,“ pokračovala Zezulová. „Osudy Arnošta ještě dohledávám,“ přiznává ředitelka.

A konečně sám Alfréd. „Doktor Alfréd Löff se narodil v roce 1900 a zemřel v posledním roce války (28. března 1945). Jeho žena Irena válku přežila. Pocházela zřejmě z Rumunska, z Bukurešti. I její osud dohledávám,“ dodala Jitka Zezulová.

Pohnuté osudy

První kámen zmizelých byl v Kroměříži odhalen už v roce 2014 ve Vodní ulici. Připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny, na jejímž místě stojí od roku 1930 prodejna společnosti Baťa. Brand žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.

O tři roky později přibyly v Moravcově ulici, před budovou bývalé židovské radnice, čtyři kameny. Poukazují na smutné osudy posledního rabína ve městě Joachima Astela, jeho ženy Frimy a synů Jonathana a Schmarjaha. Všichni byli zavražděni v rámci konečného řešení v koncentračním táboře v Osvětimi.

K odhalení dalších čtyř kamenů zmizelých došlo loni v Kollárově ulici. Připomínají rodinu lékaře Felixe Pressera. Zatímco Felix zemřel v Buchenwaldu, žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš v Malém Trostnici. Nejmladšímu Tomášovi byly v době smrti teprve čtyři roky.

Opravenou lávku přes řeku Moravu otevřela po bezmála dvou letech v úterý 1. prosince radnice v Kroměříži.
V Kroměříži otevřeli dlouho uzavřenou lávku přes Moravu

Kameny, o které zakopneš

Myšlenka kamenů zmizelých, v originále Stolpersteine, vznikla před lety v Německu na počest židovských občanů, kteří zahynuli za druhé světové války během holokaustu. Doslovný překlad názvu Stolpersteine zní „kameny, o které je třeba klopýtnout“.
Jsou pokládány před domy, kde tito lidé žili.

„Na kamenech jsou umístěna jména a data narození včetně dat úmrtí, pokud je známo. Většinou tito lidé zahynuli v Osvětimi nebo jiných koncentračních táborech,“ popsala myšlenku Stolpersteine ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková. „Všechny mají jednotnou vizuální podobu, velikost zhotovují je židovské obce,“ uvedla dál Kašpárková.

Ve Zlínském kraji se kameny zmizelých dále nacházejí v Boršicích a připomínají rodinu Seidlerovu, která byla zavražděna v Osvětimi.