Od té doby uplynulo 12 let. Jiří Svak v kamenictví vydržel. Práce ho bavila. A baví stále. Jen s jedním rozdílem. Už není zaměstnancem, pracuje „sám na sebe“. Rozhodnutí nelituje. „Po 10 letech jsem dospěl názoru, že nevidím ve firmě jakýkoliv další progres. A nechtěl jsem zabřednout celý život v jedné firmě,“ vysvětluje své důvody odchodu, ke kterému se však odhodlával dva roky.

Důležitější je život, ne hrob

„Teď už to bude třetím rokem, co jsem se udělal sám na sebe. První rok to bylo sice hodně divoké, ale pak už si to nějak sedlo. Šel jsem do toho i s tím, že to bude snazší ve třiceti než v padesáti,“ říká Svak. „V současnosti mám jen jednoho brigádníka. Ale uvidím, jaký bude vývoj. Pracoval jsem v garáži, teď se stěhuji do větších prostor,“ prozrazuje čtyřiatřicetiletý Jiří Svak.

Nejvíce zakázek má Jiří Svak na hřbitově. Pomníkové práce tvoří až 80 procent celkové produkce. Nebylo by však správné nezmínit, že se zabývá také kamennými obklady, zídkami, přebrušováním starých schodů a podlah či tvorbou nové kuchyňské linky.

„Je to ve společnosti zažitý názor, že já práci budu mít vždy, protože lidé pořád umírají. Když ale nebudete mít peníze, potřeba nového pomníku půjde stranou. Je dost lidí, kteří mají urny doma. Důležitější je život, ne hrob,“ říká ze zkušeností Jiří Svak, podle kterého je i při jeho práci prostor pro uměleckou tvořivost.

„Ale vše je bohužel o penězích. Čím pěknější hrob, tím dražší. To rovnítko tam prostě je,“ zdůrazňuje Jiří Svak. Při jeho práci není příliš prostoru pro chyby.

„Když už finišujete a zkomolíte třeba jméno, nebo se jakkoliv jinak spletete, tak to naštve. Ale zachránit se dá všechno. Ale když se to povede a lidem se to líbí, je to hezký pocit. Jsem rád, že za mou prací zůstává něco hmatatelného,“ těší kameníka.

Pomník obrovi Drásalovi

Jeho práci bude jistě obdivovat také nespočet lidí, kteří zavítají v Holešově k pomníku Antonína Švehly. Ten původní pochází z roku 1935. Byl ve velmi špatném stavu, de facto už na odpis. Přesto se ho Jiřímu Svakovi podařilo zachránit.

„Při takové práci se mi libí i příběh, který za tím stojí. Pomník vznikl za první republiky, za komunistů byl nepřístupný a chřadl, teď se ho podařilo zachránit a bude tu třeba ještě dalších několik desetiletí,“ doufá kameník Svak.

V poslední době se spekuluje, že by mohl vzniknout také pomník Josefu Drásalovi, významnému rodákovi Holešova, který je mimo jiné spjat s jménem nejznámějšího zdejšího cyklistického závodu – Holešovský bikemaraton Drásal. Protože je Jiří Svak vášnivým cyklistou, rád by pomník – pokud by byla ta možnost – vytvořil.