„Nejde jen o zničení oficiálních turistických cest, ale zejména o vyholení lesa, který je v mnohých lokalitách na méně než třiceti procentech svého objemu oproti devadesátým letům," zlobí se jeden z čtenářů, který se kvůli kácení obrátil na redakci Kroměřížského deníku.

Dodává, že situace je podle něj doslova tragická, a to nejen z pohledu ochrany přírody a nenávratných škod, ale také z hlediska rizik návštěvníků. „Cesta po červené trase od Křížku na přírodní rezervaci Moravanské lúky je zničená, třeba pro cyklisty místy až nebezpečná," tvrdí.

Podobně jako jiní si také stěžuje na dřevařskou lobby: moravské dřevo podle něj končí v Rakousku či Itálii, navíc se lesy v Chřibech kácí daleko před mýtným věkem s argumentací, že místní duby jsou nekvalitní.

„Najít staletý strom je pak potíž, přitom před patnácti lety jich tu byly celé háje a lesy tím byly unikátní," upozorňuje. Největší ztráty jsou podle něj na jižní straně Chřibů od Bohuslavic po Boršice a dále v centrální oblasti Chřibů, ve špatném stavu je i úsek nad obcí Střílky a na okrajích lesů nad Roštínem.

Podle odborníků je ale v případě Chřibů důvodem kácení hlavně ochrana zdejšího složení lesů.

„Konkrétně se jedná třeba o bučiny a dubohabřiny, které zaujímají dohromady okolo sedmdesáti procent rozlohy této oblasti," upřesňuje za Správu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiří Ohryzek.

Lokalita totiž zahrnuje i nepůvodní jehličnaté stromy s převahou smrku, modřínu a borovice, a to až přes dvacet procent rozlohy, zbytek jinak tvoří louky, paloučky a jiné.

„Jedním z cílů ochrany Chřibů je, abychom udrželi podíl jehličnatých dřevin na nízké úrovni a tím upřednostnili dřeviny, které jsou zde přirozené," zdůraznil Jiří Ohryzek. Kácení v evropsky významné lokalitě podle zástupců Správy chráněné krajinné oblasti zakázáno není.

„Oko návštěvníka samozřejmě zbystří, pokud dochází na některých místech k nerovnováze těžby a některá místa jsou na pohled více vytěžená. Je v pořádku, že na tyto skutečnosti upozorní," uklidňuje Jiří Ohryzek. Těžba dřeva by podle něj určitě neměla přesáhnout rozsah schválených hospodářských plá­nů.

Právě podle nich mají Lesy ČR vyhotoveny projekty těžby pro rok 2016, které se týkají i jednotlivých revírů Lesní správy Buchlovice.

„Pozemky jsou předány firmě a ta těží revírníky vyznačené stromy a následně je z lesa sváží koňmi nebo traktory. Jelikož nebyla půda v lesních porostech tuto zimu vůbec zamrzlá a navíc byl deštivý únor, došlo bohužel při pojezdu traktorů a techniky v lesích k většímu vytlačení kolejí," připustila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Firma ovšem podle ní musí v rámci těžby zajišťovat také povýrobní úpravu.

Jak mluvčí dodala, důležité je si uvědomit, že Chřiby nejsou žádnou přírodní rezervací a probíhá v ní normální lesnické hospodaření, které ovšem bohužel lesníkům dosud komplikovalo počasí.

„Les není tovární hala. Musí se tam pracovat pod širým nebem za každého počasí, mzdy pracovníků jsou totiž závislé na počtu metrů vytěženého dříví," upozornila mluvčí.

Převážnou část dřeva podle mulvčí u Lesů ČR těží a dále prodává několik velkých firem, které zvítězily v otevřených zadávacích řízeních, ovšem prodej je řešen elektronickými aukcemi dříví.