Někteří starostové z Kroměřížska ale mají k přímé volbě už předem výhrady. Například starostka Brusného Jana Sedláková vidí komplikace třeba u obcí s větším počtem obyvatel.

„U velkých obcí a měst voleného člověka lidé ani nemusejí dobře znát. Může také nastat situace, kdy bude starosta z opoziční strany oproti členům zastupitelstva. Jak se pak společně na něčem dohodnou?" ptá se starostka.

Podle ní pak neshody ve vedení obce odnesou především občané. Stávající systém volby je navíc podle ní finančně náročný už dnes a náklady spojené se změnou by vše ještě znásobily.

„Vidím do toho a vím, co všechno obnáší volby i funkce starosty. Proto s návrhem nesouhlasím, i když jako běžný člověk bych asi uvažovala úplně jinak," přiznává Sedláková.

Nedostatky vidí i starosta Martinic Oldřich Stískal. Pokud ale budou vyřešena úskalí změny, v malých obcích si přímou volbu starosty dokáže představit. Ke komunálním volbám tam pravidelně chodí kolem 70 procent lidí.

„V malých obcích, jako u třeba u nás, kde se všichni známe, by to nebyl takový problém," míní Stískal. Marně ale hledá odpověď třeba na otázku, jak by se situace řešila v případě, kdy starosta zvolený v přímé volbě opustí funkci například kvůli zdravotním potížím.

„Kdo bude vykonávat funkci po něm? Bude znovu přímá volba nebo jeho nástupce bude jmenován? Má to ještě mnohá úskalí," upozornil Stískal.

Novinku, kterou se momentálně snaží prosadit členové poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů, naopak rozhodně prosazuje například starosta Šelešovic Josef Palička.

„Návrh se mi líbí. Myslím, že lidé by měli mít možnost si vybrat," říká. Připomínku k návrhu však našel i on. Starosta z přímé volby by měl podle něj vzejít jen v případě jasné výhry a na základě výrazné převahy v počtu hlasů.

„Účast u komunálních voleb tady bývá do sedmdesáti procent. V malých obcích se dobře známe, takže si myslím, že hlasování bude jasné. Ve větších obcích by ale mohl nastat mocenský boj," uvažuje Palička.