Můžete stručně představit hnutí ZVUK 2012?

Je to hnutí, které vzniklo v reakci na současný stav politické scény v České republice. Všeobecná nálada lidí se stále posunuje do čím dál větší letargie a lidé si myslí, že není cesty zpět. Podle našeho názoru je to proto, že politické strany si udělaly z vedení národa jakousi trafiku. Myslíme si, že model politických stran a jejich vlivu by měl co nejrychleji skončit.

S čím jde ZVUK 2012 do krajských voleb?

Na naší kandidátce jsou lidé, za kterými je vidět kus práce. Jsou z nejrůznějších odvětví. Ať už podnikatelé, kulturní pracovníci, učitelé, lidé, kteří pracují ve státní sféře, a další. Chceme občanům nabídnout odborníky.

Vy sám jste se už v politice někdy dříve angažoval?

V minulých komunálních volbách jsem se pokusil angažovat na kandidátní listině Nezávislí.

Co by to pro vás znamenalo, kdybyste byl zvolen do krajského zastupitelstva?

Znamenalo by to pro mě, že budu u zdroje informací, u toho, co se děje. Myslím, že by mi to přineslo větší rozhled a přehled a větší možnost ovlivňovat věci, které se ve společnosti ovlivňovat mají, v tom kladném smyslu slova.

Které věci jsou pro vás v osobním životě nejdůležitější?

To je jednoduchá odpověď: rodina, rodinné zázemí, manželka, děti.

Žijete v Kroměříži. Co považujete za její největší problém, a co naopak za pozitivní?

Pozitivum Kroměříže je v tom, že má obrovský potenciál v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Druhá věc je, že se doposud nepodařilo najít model, na který by se dalo tento potenciál aplikovat. Její nevýhodou je poměrně vysoká nezaměstnanost, problémem je také fluktuace mladých lidí z Kroměříže, protože je tu nemá co držet. Mladý člověk, který má nadprůměrné schopnosti proti svým vrstevníkům, tak automaticky z Kroměříže odejde a svoje dovednosti dává jinam, jenom ne do rodného města.

Kam jste chodil do školy a jak na ni vzpomínáte?

Já jsem se sice narodil v Kroměříži, ale potom jsme se přestěhovali do pohraničí ke Znojmu, do Hrušovan nad Jevišovkou, tam jsem chodil do základní školy, potom jsme se vrátili zpět. V Kroměříži jsem vystudoval střední odborné učiliště, kde jsem odmaturoval. Můj původní obor je tedy strojař. Zemědělství byl můj koníček.

Jaké máte další záliby?

Jednoznačně divadlo. V kroměřížském spolku jsem od roku 1979. Před tím jsem ale hrál i na základní škole. K divadlu mě přivedla tehdejší učitelka. Nebo s oblibou sleduji třeba své syny, kteří mají kapelu, a jezdím s nimi po festivalech nebo soutěžích. Nabíjí mě být v kolektivu mladých lidí.

Máte nějaký osobní vzor?

Nemám. Já mám lidi, které mám rád, které uznávám pro jejich život, jejich práci, pro to, co udělali pro společnost, ale že bych měl nějakou personu jako vzor, to ne. Je to spíš taková kombinace mnoha.

Řídíte se nějakým životním krédem nebo mottem?

Říká se, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. Já ale i přes toto rčení věřím, že to dobré, co člověk vykoná, se mu jednou vrátí. Pravdou je, že životní zkušenost mi prokázala, že to někdy trvá hodně dlouho. Nebo chcete-li jinak: všechno zlé je k něčemu dobré.

Jaké postavení má podle vás Zlínský kraj oproti jiným?

Výhodou našeho kraje je, že se silně opírá o tradice. Slovácko, Valašsko, Haná. Generace jsou přivázané k regionu, všichni se navzájem znají. To si myslím, že je obohacující a zajímavé. Sice nemám přesné srovnání s jinými kraji, ale myslím si, že náš kraj je tímto výjimečný.

Co si myslíte o současném stavu českého státu?

Myslím, že naše vlast je krásná a žije se v ní dobře. Druhou otázkou je stát jako úřad. Kdyby fungoval, jak má, žilo by se lidem daleko lépe. Dost cestuji, byl jsem mnohokrát ve Skandinávii, na Ukrajině, Španělsku, a protože tam mám i známé a přátele, můžu srovnávat.¨

JANA PŘIKRYLOVÁ