Jaká myšlenka stojí za vznikem Letní hudební akademie v Kroměříži?

Na založení akademie jsem pomýšlel už dávno. Již během svého studia a potom při dalších příležitostech, kdy jsem měl možnost navštívit podobné kurzy v zahraničí. Asi nejvíc mě tehdy oslovila letní škola v Aspenu. Už letošní druhý ročník Letní hudební akademie ukazuje, že její založení mělo smysl. A to nejen pro studenty, kterých se letos oproti prvním ročníku zúčastnilo více než dvojnásobek. Také zájem veřejnosti o koncerty a další doprovodný program ukazuje, že to byl krok správným směrem.

Proč jste se rozhodl uspořádat ji právě v Kroměříži, a ne třeba v Praze?

Kroměříž je můj domov. A navíc je to krásné, inspirující město. Ne nadarmo se mu říká Hanácké Atény. Je zde hodně silné podhoubí studentského života, a když na léto studenti město opustí, naskýtá se nám ideální prostor a podmínky pro realizaci takového projektu.Takže určitě není nijak limitující, že se akademie koná v malém městě.

Co mladí umělci návštěvou akademie získají?

Doufám, že získávají nové hudební poznatky a zkušenosti okořeněné právě prostředím, v němž se akademie koná. Je potřeba zdůraznit, že všichni naši lektoři patří ke skutečným světovým špičkám ve svém oboru a pro mladé hudebníky je setkání s nimi velká příležitost.

Pomáháte nějak mladým talentům i po jejím skončení?

Ti nejlepší mají díky akademii možnost hrát už ve svém útlém věku s profesionálními orchestry. Například loňští laureáti dostali příležitost ve Filharmonii Bohuslava Martinů. Je to obrovská šance pro jejich další profesní růst.

Co mladé dirigenty čeká, než se z nich mohou stát světoznámí umělci?

Především je to dlouhá cesta, která vyžaduje trpělivost. Někomu se podaří prorazit hned po škole, někoho čekají soutěže, absolvování řady dirigentských kurzů a seminářů. U každého je to individuální, než se mu podaří prorazit a dostat se do povědomí veřejnosti.

V roce 2013 jste byl jmenován hudebním ředitelem operního divadla Aalto -Musiktheater v Essenu a Essenské filharmonie. Jaké opery máte nejraději a proč?

Nejraději diriguji opery od českých skladatelů - Janáčka, Smetany, Dvořáka. Ale mám rád také Mozartovy opery, s těmi jsem začal už ve Stavovském divadle. Teď mám samozřejmě blízko i k německému repertoáru.

Na které orchestry rád vzpomínáte, že se Vám s nimi dobře pracovalo?

Je to můj orchestr v Essenu, cením si hlavně jejich nadšení a profesionality. Potom určitě rád spolupracuji s Českou filharmonií, to je krok zpět domů. Co se týká sólistů, na každé spolupráci je něco zajímavé, každý z nich je osobnost a má jinou mentalitu, která je daná zemí, z níž pochází.

Ke kterému hudebnímu skladateli máte nejblíže?

Mám víc oblíbených skladatelů, třeba Brahmse, Mozarta, Šostakoviče a další. A samozřejmě cítím hluboký vztah k českým skladatelům, například k Janáčkovi, Sukovi, Dvořákovi nebo Martinů. Jsou to klenoty, kterými se opravdu můžeme chlubit po celém světě a jsem rád, že prostřednictvím své práce můžu šířit jejich odkaz v zahraničí.

Stal jste se hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Je to proto, že rád pracuje s více hudebními tělesy současně, nebo je to pro Vás způsob, jak trávit čas v Česku?

Je to pro měl velká čest a vážím si toho, že jsem byl osloven. Protože hodně pracuji v zahraničí, je to krásný pocit, když se můžu vrátit domů a pracovat v Čechách. Stejně tak i Letní hudební akademie je příležitostí, jak předat něco ze svých zkušeností právě v místě svého rodiště.

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl dirigentem?

Asi bych byl houslistou… Nedovedu si ale představit, že bych se hudbě nevěnoval vůbec.