Je nejen nejkratší den a nejdelší noc, ale Slunce je také nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Právě s úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota.

Slunovrat je ale také den, kdy se začnou krátit noci a dny prodlužovat. Pranostiky o váhavém návratu Slunce k rovníku a pozvolném prodlužování dne hovoří takto: „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více".

Opakem zimního slunovratu je slunovrat letní, který letos nastal 21. června v 18:38 středoevropského času. Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili již Keltové.