Podle něj se počet zákroků za posledních pět let až tak nezměnil. „Je jich zhruba sto sedmdesát za rok. Menší výkyv nastal v roce 2006, kdy jich bylo asi o třicet méně, ale to je nepatrné číslo,“ poznamenal primář.

Nejmenší počet zákroků podle něj byl v devadesátých letech. Domnívá se, že to bylo způsobeno zvýšenou osvětou o používání antikoncepce mezi mladými dívkami.

Zatímco dříve podstupovaly potraty mladé slečny, které třeba právě dodělaly školu, v posledních letech se tento problém týká žen o něco starších. „Jsou většinou ve věku mezi třiceti až čtyřiceti lety. Případy, kdy potrat požaduje dívka, které je kolem dvaceti let, jsou dnes už ojedinělé,“ uvedl lékař.

K častým důvodům, proč chce žena ukončit těhotenství, patří fakt, že už má třeba dvě děti a další nechce, protože se na to cítí stará. „S přibývajícím věkem se ženy bojí také komplikací, které by jim mohlo těhotenství přinést,“ míní přednosta oddělení.

Před každým potratem musí být nastávající matka lékařem upozorněna na možná rizika, která jim může provedený zákrok způsobit. „Vždycky se snažím zjistit, jestli je ještě nějaká šance to ženě rozmluvit. Některá si dá ještě říct, ale jsou i takové, které jsou už pevně rozhodnuté a pak je všechno marné,“ nastínil gynekolog.

Během své praxe se mu už podařilo v mnoha případech interrupci zabránit. „Mám z toho pak dobrý pocit. Jsou to takové střípky, které vždycky potěší,“ pochvaluje si lékař.

Když však nastane chvíle, kdy zákrok z jakéhokoliv důvodu provést musí, snaží se nepřipouštět si emoce. „Beru to profesionálně a musím si říct, že je to výkon jako každý jiný,“ vysvětlil přednosta oddělení.

Případy, které s přerušením těhotenství zažil, neměly nikdy tragické následky. Spíše naopak. „Stává se, že žena po interrupci psychicky neunese, že se dítěte zbavila, takže v krátké době znovu otěhotní a toto miminko už donosí,“ přiblížil lékař.

Na otázku zda je pro a nebo proti potratům nemá jednoznačnou odpověď. „V každém případě jsem pro pomoc ženě. Pokud vím, že jsem schopen jí zákrok rozmluvit a že pro ni bude lepší, když dítě přivede na svět, tak to udělám. Když naopak vím, že by jí těhotenství způsobilo komplikace, pomůžu jí zase tak, že jí to nevyvracím. Konečné rozhodnutí ale vždy zůstává na ženě,“ uzavřel lékař.