„Často se nás v poslední době lidé ptali, jestli existují nějaké hlukové mapy města,“ připouští mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková.
Zvýšený zájem vzbudila aktivita ministerstva zdravotnictví. To totiž musí kvůli novele zákona o ochraně zdraví uvedené v platnost loni provést do konce června měření hluku u nejvytíženějších silnic, železnic a letišť.

Některá města v kraji si nechala zhotovit hlukové mapy, zlínská radnice ale zatím nic takového neplánuje

Ve Zlínském kraji se však tato akce dotkne pouze tří krátkých silničních úseků, konkrétně II/497 na Uherskohradišťsku a II/490 a III/49018 u Zlína-Kostelce. Hluk v samotném Zlíně ale měřen nebude, a to ani na popud magistrátu.
„Nenařizuje nám to zákon a v současnosti to rozhodně není naší prioritou,“ vysvětluje mluvčí zlínské radnice Masaříková.
Lidé si tedy mapy, na kterých by byla graficky znázorněna úroveň hluku v jednotlivých čtvrtích, zatím prohlédnout nemohou. „Bydlím poblíž cesty ze Zlína na Fryšták, takže by mě to vcelku zajímalo,“ lituje třeba jeden z obyvatel města Petr Hladký.


Například Vsetíňané však od ledna tuto možnost mají. „Hlavně lidé z domů u frekventovaných dopravních tahů nám hodně volali, takže jsme jim vyšli vstříc. Na některých místech je hluk opravdu ožehavým problémem,“ potvrdila mluvčí tamní radnice Eva Stejskalová.
Překročení limitů, které činí sedmdesát decibelů ve dne a šedesát v noci, se tam dotýká asi tří stovek lidí. Podrobné informace jsou i na webu města a budou sloužit také jako podklad pro zajištění protihlukových opatření.


Podobnou mapu má i Kroměříž. „Vznikla už na počátku devadesátých let a pravidelně se obnovuje,“ dodal mluvčí města Pavel Zrna.
Hlučnost prostředí ovšem neovlivňuje jen komfort bydlení. „Trvalé vystavení vysokým hladinám hluku může vyvolat nervozitu, poruchy spánku a další problémy,“ zdůraznil lékař Krajské hygienické stanice ve Zlíně František Pařízek.