Roku 1460 prusinovické panství s tvrzí, dvorem, štěpnicí, rybníky, mlýnem a patronátním právem ke kostelu Prokop z Prusinovic prodává rytířské rodině, která pocházela z Tišnovska, kde založila hrad Vícek. Rodina pojmenování nového sídla přijímá do svého jména a začala se psát Prusinovští z Víckova.
Po roce 1600 bylo jmění pánů Prusinovských zkonfiskováno a darováno knížeti z Lobkovic. Lobkovicové se zdržovali v Prusinovicích až do roku 1650, kdy je prodali spolu s dalšími obcemi Janu Rotálovi.
Rod Rotálů pocházel ze Štýrska, za věrné služby císaři Ferdinandovi nabyl na Holešovsku velkých statků.
Jan Rotál žil převážně ve Vídni, často však zajížděl na svůj zámek v Holešově. Byl nejvyšším zemských soudcem, generálním vojenským komisařem a od roku 1646 zemským hejtmanem. Po jeho smrti se majetek včetně Prusinovic dostával do rukou dědiců.
Ti však špatně hospodařili a nakonec bylo vše postupně rozprodáno. Poslední zbytek prusinovického panství byl prodán v roce 1903 akciové společnosti cukrovaru ve Všetulích za 320 000 korun.
Život v obci velmi zasáhla první světová válka. Situace dolehla na děti a ženy, které musely nahradit muže bojující na frontách. Nejvíce však rodiny zasáhly lidské ztráty, kdy z celkového počtu 264 mužů, kteří narukovali, třiačtyřicet padlo či zemřelo na následky zranění nebo nemoci.
I druhá světová válka zanechala v obci velké škody. V poválečném období se však v obci opět začíná budovat a navrací se do ní život.
Začaly se likvidovat poválečné škody, postaven byl kulturní dům ze stáje bývalého velkostatku, začíná fungovat knihovna, obnoveny byly činnosti zakázaných spolků a vznikalo JZD. Poté se však s budováním v obci nekončí a pokračuje se i dnes.