Nápis je vlastně podpisem, protože v něm stojí „Napsal Josef, syn Šimšona“. Je zajímavý tím, že se nachází v níže na stěně a je napsán méně úhledným písmem. To by mohlo znamenat, že jej psalo dítě.

„Nápis je také unikátní proto, že nikde jinde v České republice a snad ani ve střední Evropě nebyly dosud nalezeny židovské nápisy v interiéru žádného panského sídla, zámku nebo hradu,“ vysvětlil historik Karel Bartošek.

Nápis je již pátý v pořadí, který se v kurovickém hradu našel. U dvou z nich je připojeno také datum 1657. O pobytu židů v hradě přitom neexistují žádné dochované údaje.

„Všechny nalezené nápisy jsou podpisy a mají stejnou formu jako poslední objevený. Největší záhadou je, odkud sem židé přišli, proč tu byli a proč se podepisovali na zdi cizího domu. To můžeme zjistit, pokud se nám podaří objevit, v jakém majetkoprávním vztahu pevnost tehdy byla,“ vysvětlil hebraista Achab Haidler.

Pomoc uprchlíkům z pogromu

Jednou z pravděpodobných teorií je, že majitel panství Jan Rottal dočasně propůjčil hrad židům, kteří na Moravu přišli po pogromech v Polsku.

„Znamenalo by to, že Rottal se před čtyřmi sty lety postaral o židovské obyvatele, když jim poskytl přístřeší, než se pro ně vybudovaly domy v Holešově. I proto má Holešov důležitou roli v židovské historii,“ poznamenal velvyslanec Daniel Meron.

S pokračující rekonstrukcí hradu je možné, že v něm dobrovolníci objeví ještě další nápisy.

„Pravděpodobně to budou pouze podpisy. Jen těžko tu například objevíme rmodlitebnu,“ myslí si Achab Haidler.

I tak ale mají nápisy cennou výpovědní hodnotu. Ilustrují například fakt, že židovské děti uměly psát. „Židé po tisíciletí učil své děti od pěti let číst a psát hebrejsky. A to i v době, kdy něco takového křesťané nedělali,“ zdůraznil význam židovské kultury Daniel Meron.