Kroměřížský pivovar zabírá relativně malou plochu, jeho místnostmi provedli redaktorku Deníku majitelé Petr Krohe a Martina Janoušková.

Naše první kroky vedly do místnosti, kde jsou uloženy suroviny. „Slad je vlastně ječmen, který bereme ze Záhlinic. Tamní sladovna ho dělá tradičním způsobem, takzvaným humnovým. Chmel používáme žatecký poloraný červeňák. Toho se dává velmi málo, protože je velmi hořký.Vychází to asi gram chmele na pivo," vysvětluje sládek Krohe.

Pivo podle svých slov začali vařit od letošních prázdnin. „Jsme klasický minipivovar, který vaří ze základních surovin po tradičním způsobu. Začali jsme s tím, protože si myslíme, že v regionu něco podobného chybělo. Nejdříve jsme to s kamarády zkoušeli v garáži. I to, co jsme tam vytvořili, nám chutnalo víc než europiva, která dnes vaří velké pivovary," vzpomíná Krohe.

Podle něj byl vznik kroměřížského minipivovaru až nečekaně rychlý. „Rozhodli jsme se někdy po vánocích a do půl roku jsme už zlatavý mok vařili. Současná piva se skoro ani nedají pivem nazývat, protože klasický nápoj vznikne ze čtyř základních surovin: slad, chmel, voda a kvasnice. Z toho vaří piva už jen malé pivovary. Ty velké tam přidávají různé jiné přísady, třeba pěnidla," tvrdí Krohe. Exkurze mezitím pokračuje do varny se dvěma velkými nádobami, v nichž všechno začíná.

„Pro vznik piva potřebujete pár věcí, dvě nádoby a plotnu. Když se zrno umele, vzniknou vločky, které se převezou do varny a tam vznikají procesy, které složité cukry mění na ty jednoduché, tak, aby je kvasinky mohly pohltit. Potom se to vaří, část toho převedete do scezovačky necháte odpočinout, potom se to celé promíchá a zase znova. Je to zajímavý proces. Celé se to scedí přes síta a mladina, jak se tomu říká, jde zase do varny," zjednodušuje přeci jen poměrně složitý proces Krohe.

Martina Janoušková hned upozorňuje, že kroměřížský minipivovar chce hlavně dělat poctivé pivo.

„Proto rmutování, což je proces, při kterém je škrob ze sladu pomocí sladových enzymů přeměněn na sacharidy, provádíme dvakrát. Vaření jedné dávky trvá deset až dvanáct hodin," líčí Janoušková.

Uvařené pivo se pak stočí do velkých tanků, kterým se říká spilky, a při desetistupňové teplotě probíhají další procesy.

„Přidají se kvasnice a deset dní se to nechá ležet. Tady vzniká ten říz, perlivost, chuť a další charakteristické věci. Potom musíme vyčkat na tu správnou chvíli a pivo stočit. Je důležité poznat ten vhodný okamžik, kdy klesá sladkost a zvedá se alkohol," podotýká sládek.

Prohlídka končí u ležáckých tanků, kde pivo zraje. „Podle síly minimálně měsíc, ale může i déle. Poté ho expedujeme do místních hospůdek, vozíme ho ale také třeba až do Bratislavy," chlubí se Krohe mezinárodním prodejem.

Janoušková pak dodá, že v nejbližší době mají v Kroměříži v plánu vařit i takzvané speciály.

„Například medové pivo na vánoce, nebo černé na dušičky. Je to něco nového, co dnes lidé hodně vyhledávají. V současné době se ale snažíme stabilizovat jedenáctku, která bude naším etalonem, tedy standardem. Další druhy piva budou vesměs krátkodobou záležitostí," uzavírá Janoušková.

JANA PŘIKRYLOVÁ